ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.122.2019.1
KSBR 31 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 122/2019-A-460
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Rostislava Krhuta v insolvenční věci dlužníka M. D. , narozeného XY, bytem v XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 31 INS XY, o žalobě dlužníka pro zmatečnost vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. KSBR 31 INS XY, 4 VSOL XY, o námitce podjatosti vznesené dlužníkem, takto:
Soudkyně Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Ivana Wontrobová není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. KSBR 31 INS XY, 4 VSOL XY.
Odůvodnění:
Ve věci vedené pod sp. zn. KSBR 31 INS XY, 4 VSOL XY, projednává Vrchní soud v Olomouci žalobu dlužníka (M. D.) pro zmatečnost proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. listopadu 2015, č. j. KSBR 31 INS XY, 2 VSOL XY (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým tento soud rozhodl o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. června 2015, č. j. KSBR 31 INS XY, o nařízení předběžného opatření.
Podáním ze dne 10. října 2019 (A-420) vznesl dlužník námitku podjatosti soudkyně JUDr. Ivany Wontrobové a navrhl přikázání věci Vrchnímu soudu v Praze z důvodu, že příslušný soud nemůže o věci jednat, neboť jeho soudci jsou vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci.
Dlužník tvrdí, že podle rozvrhu práce Vrchního soudu v Olomouci pro rok 2019 měl o žalobě pro zmatečnost rozhodovat senát 4 VSOL jako senát zastupující senát 2 VSOL ve složení I. W., D. V. a J. B. Dne 26. září 2019 však vydal předseda senátu pověřený vedením senátu 2 VSOL V. B. „opatření“ (A-419), jímž z pozice řídícího předsedy senátu 2 VSOL, který vydal napadené rozhodnutí, určil, že z důvodu údajné dlouhodobé nepřítomnosti W. bude namísto ní o žalobě pro zmatečnost rozhodovat soudkyně senátu 2 VSOL JUDr. Ivana Wontrobová. Rozvrh práce, který B. umožňoval vydat takové „opatření“, považuje dlužník za protiústavní (v rozporu s právem na zákonného soudce), a pokud podle něj bylo postupováno, jde o postup nezákonný.
Nezákonné určení, aby soudkyně senátu 2 VSOL rozhodovala o žalobě pro zmatečnost směřující proti rozhodnutí totožného senátu, zakládá podle dlužníka důvodné pochybnosti o nepodjatosti JUDr. Wontrobové. Podjatost této soudkyně pak dlužník spatřuje rovněž v tom, že ačkoliv se nepodílela na výsledném rozhodování (na vydání napadeného rozhodnutí), nepochybně odvolání proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 25. června 2015, č. j. KSBR 31 INS XY, které vedlo k vydání napadeného rozhodnutí, projednávala, a je tak podle §14 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyloučena z projednávání této žaloby pro zmatečnost.
Vzhledem k vyloučení JUDr. Wontrobové z projednání a rozhodnutí věci, a k tomu, že senát 4 VSOL netvoří dostatečný počet soudců, by o žalobě měl rozhodnout senát 2 VSOL. Tomu však brání skutečnost, že napadené rozhodnutí vydal právě tento senát. Část rozvrhu práce, která umožňuje řídícímu předsedovi zastupujícího senátu určit za nepřítomného soudce soudce náhradního, je podle dlužníka protiústavní, senát 4 VSOL nelze tímto způsobem doplnit a mechanismus, který by umožňoval přesunout věc do senátu 1 VSOL či 3 VSOL, rozvrh práce neobsahuje. Rozvrhem práce tak nelze stanovit, který jiný soudce nebo senát by měl věc projednat, což zakládá důvod pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně podle §12 odst. 1 o. s. ř.
Nejvyšší soud návrhy obsažené v podání dlužníka ze dne 10. října 2019 projednává ve dvou samostatných řízeních, když o návrhu dlužníka na delegaci nutnou vede řízení pod sen. zn. 29 NSČR 121/2019 a o námitce podjatosti soudkyně JUDr. Wontrobové vede řízení pod sen. zn. 29 NSČR 122/2019.
Nejvyšší soud rozhodoval o námitce podjatosti jako soud nadřízený Vrchnímu soudu v Olomouci, vůči jehož soudci námitka podjatosti směřuje (§16 odst. 1 o. s. ř.).
Podle §14 odst. 3 o. s. ř. z projednání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali.
Dlužník spatřuje podjatost soudkyně JUDr. Wontrobové v tom, že projednávala věc, z níž vzešlo rozhodnutí napadené žalobou pro zmatečnost, o níž má nyní tato soudkyně rozhodovat.
JUDr. Wontrobová se ve vyjádření k námitce podjatosti ze dne 21. října 2019 vyjádřila tak, že dlužníka nezná, předmětné odvolání neprojednávala, nemá žádný poměr k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům.
Tvrzení dlužníka, že uvedená soudkyně věc projednávala, není ve vznesené námitce podjatosti ničím podloženo a neplyne ani z obsahu spisu. Rovněž námitky dlužníka založené na kritice rozvrhu práce a postupu V. B. ničeho nevypovídají o údajné podjatosti JUDr. Wontrobové.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že JUDr. Ivana Wontrobová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí označené věci. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Pro úplnost Nejvyšší soud doplňuje, že o návrhu dlužníka na přidělení věci vedené u Nejvyššího soudu pod sen. zn. 29 NSČR 122/2019 jinému senátu Nejvyššího soudu, učiněnému podáním ze dne 14. listopadu 2019 (A-441), nerozhodoval, neboť nesouhlas účastníků s tím, kterému senátu či soudci byla věc podle platného rozvrhu práce přidělena, není důvodem k tomu, aby věc byla předložena k rozhodnutí jinému senátu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 12. 2019
Mgr. Milan Polášek
předseda senátu