ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.179.2017.1
KSPA 53 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 179/2017-B-70
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka M. B., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 53 INS XY, o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, o dovolání insolvenčního správce Insolvency Project v. o. s. , se sídlem v Hradci Králové, Bieblova 1110/1b, PSČ 500 03, identifikační číslo osoby 28 86 09 93, zastoupené JUDr. Ing. Tomášem Matouškem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Dukelská třída 15/16, PSČ 500 02, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. června 2017, č. j. KSPA 53 INS XY, 4 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 16. března 2017, č. j. KSPA 53 INS XY, schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetku včetně vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce ve znění, podle něhož činí výtěžek ze zpeněžení majetku + ostatní příjmy 1.925.170,30 Kč, náklady na správu a údržbu a zpeněžení majetkové podstaty 86.500,- Kč, hotové výdaje insolvenčního správce 667,- Kč, odměna insolvenčního správce 295.500,15 Kč, částka určená k výplatě dlužníkovi – hyperocha 414.403,17 Kč a (částka) k rozdělení mezi věřitele 1.128.099,98 Kč.
Vrchní soud v Praze k odvolání insolvenčního správce (Insolvency Project v. o. s.) usnesením ze dne 21. června 2017, č. j. KSPA XY, 4 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu „v položce odměna insolvenčního správce, která činí 295.500,15 Kč“; změnil je „v položce částka určená k výplatě dlužníkovi – hyperocha, která činí 412.403,17 Kč“.
Odvolací soud – odkazuje na ustanovení §38, §283 odst. 1 a §304 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a na ustanovení §1 odst. 1 a §3 písm. a) vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen „vyhláška“) – shledal výši odměny insolvenčního správce, jak ji určil insolvenční soud, správnou.
Přitom zdůraznil, že „při určení odměny insolvenčního správce je zásadně rozhodné, zda byl v insolvenčním řízení zpeněžen majetek sloužící k zajištění, z jehož výtěžku generujícího odměnu dle §1 odst. 2 vyhlášky byl uspokojen zajištěný věřitel, anebo zda bylo dosaženo výtěžku ze zpeněžení majetku či jiného příjmu podstaty nesloužícího k zajištění, který při zapravení pohledávek za podstatou dle §168 insolvenčního zákona postačuje i k uspokojování pohledávek nezajištěných věřitelů (včetně pohledávek postavených na roveň pohledávkám za podstatou dle §169 insolvenčního zákona), a který tak generuje odměnu správce dle §1 odst. 3 a 4 vyhlášky“. V daném případě bylo v insolvenčním řízení dlužníka dosaženo výtěžku ze zpeněžení majetku nesloužícího k zajištění pohledávek zajištěných věřitelů. Jelikož k uspokojení nezajištěných pohledávek postačí částka 1.128.099,98 Kč, jež je zároveň základem pro výpočet odměny správce, činí odměna správce jen 295.500,15 Kč (včetně daně z přidané hodnoty)
Proti usnesení odvolacího soudu podal insolvenční správce dovolání, které má za přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), maje za to, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, jde-li o řešení právní otázky dosud Nejvyšším soudem nezodpovězené, týkají se výpočtu odměny insolvenčního správce v případě, kdy je úpadek dlužníka řešen oddlužením zpeněžením majetkové podstaty, a odměna se určuje z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele.
Dovolatel snáší argumenty ve prospěch způsobu výpočtu odměny, který současně konkretizuje, přičemž dovozuje, že mu náleží odměna (včetně daně z přidané hodnoty) ve výši 361.693,45 Kč.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Dovolání insolvenčního správce, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř.
Učinil tak proto, že dovolatelem zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem odpovídá závěrům formulovaným Nejvyšším soudem, podle nichž:
1) V případě zpeněžení zajištěného i nezajištěného majetku v konkursu je do základu pro výpočet odměny zahrnuta i částka připadající na odměnu insolvenčního správce (srov. usnesení ze dne 31. ledna 2017, sen. zn. 29 NSČR 7/2015, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2018, pod číslem 66).
2) Výše uvedené platí i pro výpočet odměny insolvenčního správce v případě, kdy je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení a zvoleným způsobem oddlužení (§398 odst. 1 insolvenčního zákona) zpeněžení majetkové podstaty [§3 písm. a) a §1 vyhlášky]. Je-li zpeněžením majetkové podstaty dlužníka dosažena částka převyšující částku určenou k rozdělení mezi nezajištěné věřitele zahrnuté do rozvrhu a částku určenou k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů postavených na roveň pohledávkám za podstatou, netvoří tento přebytek (hyperocha) základ pro určení výše odměny insolvenčního správce (viz usnesení ze dne 28. února 2017, sen. zn. 29 NSČR 22/2015).
Přitom právě v posledně odkazovaném usnesení Nejvyšší soud shledal správným výpočet (části) odměny insolvenčního správce způsobem, který použily soudy nižších stupňů i v poměrech projednávané věci.
Nad rámec shora uvedeného Nejvyšší soud doplňuje, že je lichá obava dovolatele, že by výše odměny insolvenčního správce byla rozdílná (počítala se jinak) v závislosti na tom, zda „vzniká hyperocha“. Případný vznik hyperochy může mít totiž vliv na to, z jakých prostředků bude odměna insolvenčního správce hrazena, zda z výtěžku zpeněžení určeného k vydání věřitelům (tj. na úkor těchto věřitelů) nebo z hyperochy (tj. k tíži dlužníka).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Poučení í: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 1. 2019
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu