Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2019, sp. zn. 29 NSCR 41/2018 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.41.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.41.2018.1
KSUL 70 INS XY KSUL 70 INS XY sp. zn. 29 NSČR 41/2018-B-67 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníků manželů M. P. , narozeného XY, a J. P. , narozené XY, oba bytem XY, o osvobození dlužníků od placení pohledávek, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 70 INS XY a KSUL 70 INS XY, o dovolání věřitele Ing. Viléma Baráka , bytem XY, jako správce konkursní podstaty úpadce Moravská leasingová a obchodní společnost s. r. o. v likvidaci, identifikační číslo osoby 46965165, zastoupeného Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem, se sídlem v Brně, Kotlářská 989/51, PSČ 602 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. srpna 2017, č. j. KSUL 70 INS XY, KSUL 70 INS XY, 2 VSPH XY, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Usnesením ze dne 16. listopadu 2016, č. j. KSUL 70 INS XY, KSUL 70 INS XY, Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen „insolvenční soud“) vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníků (M. a J. P.) [bod I. výroku], určil odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce (bod II. výroku), zprostil insolvenčního správce funkce (bod III. výroku) a přiznal dlužníkům osvobození od placení zbytku pohledávek (bod IV. výroku). K odvolání věřitele Ing. Viléma Baráka, jako správce konkursní podstaty úpadce Moravská leasingová a obchodní společnost s. r. o. v likvidaci (dále jen „V. B.“), Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 22. srpna 2017, č. j. KSUL 70 INS XY, KSUL 70 INS XY, 2 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu v odvoláním napadeném bodu IV. výroku. Proti usnesení odvolacího soudu podal V. B. dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jeno. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, konkrétně otázky: Je osvobození dlužníka po splnění oddlužení dle §414 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), porušením ústavně zaručeného práva věřitele, jemuž není poskytnuta odpovídající náhrada za zbavení, popřípadě omezení jeho vlastnického práva k pohledávce? Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.), snášeje argumenty ve prospěch závěru, že přiznáním osvobození od placení pohledávek jsou porušena jeho ústavní práva, a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí změnil tak, že se usnesení insolvenčního soudu v bodu IV. výroku zrušuje, a aby podle §109 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. řízení přerušil a k Ústavnímu soudu podal návrh na zrušení §414 insolvenčního zákona. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Srov. k tomu dále (ve vazbě na skutečnost, že insolvenční řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že důvod předložit věc Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení §414 insolvenčního zákona nemá, neboť dovolatelův názor, že jde o ustanovení odporující českému ústavnímu pořádku, nesdílí; srov. k tomu ostatně i usnesení ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. II. ÚS 3241/16, jímž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost spojenou s návrhem na zrušení ustanovení §414 insolvenčního zákona, podanou dovolatelem ve věci jiného jeho dlužníka (povinného). Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli a dlužníkům se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. 11. 2019 Mgr. Milan Polášek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/28/2019
Senátní značka:29 NSCR 41/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.41.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Oddlužení
Osvobození od placení zbytku dluhů
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§414 IZ.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2020-02-14