ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.91.2017.1
KSHK 41 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 91/2017-B-59
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužnice M. K. , narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 41 INS XY, o schválení konečné zprávy a o vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, o dovolání INKOS HK - Turnov v. o. s. v likvidaci , se sídlem v Ostravě, Panská 240/33, PSČ 715 00, identifikační číslo osoby 28821955, insolvenčního správce dlužnice, zastoupeného Mgr. Hanou Kuchyňkovou Palizovou, advokátkou, se sídlem v Hradci Králové, Československé armády 383/5, PSČ 500 03, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. února 2017, č. j. KSHK 41 INS XY, 1 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 3. listopadu 2016, č. j. KSHK 41 INS XY, Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „insolvenční soud“):
1/ Schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetku a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce (dále jen „konečná zpráva“), podle které činí:
a/ výtěžek ze zpeněžení majetku 700.000 Kč,
b/ náklady spojené se zpeněžením majetkové podstaty včetně hotových výdajů insolvenčního správce 28.611,32 Kč,
c/ náklady spojené se správou majetkové podstaty 89.852,63 Kč,
d/ odměna insolvenčního správce (včetně 21% daně z přidané hodnoty) 35.073,06 Kč,
e/ uhrazené pohledávky nezajištěných věřitelů 193.239,97 Kč,
f/ pohledávky za majetkovou podstatou k uhrazení 43.857 Kč,
g/ částka k vydání dlužnici 309.366,02 Kč (bod I. výroku).
2/ Neschválil konečnou zprávu v rozsahu vyúčtované odměny insolvenčního správce dlužnice ve výši 24.268,29 Kč (bod II. výroku).
K odvolání insolvenčního správce dlužnice Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 20. února 2017, č. j. KSHK 41 INS XY, 1 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
Proti usnesení odvolacího soudu podal insolvenční správce dovolání, namítaje, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Rozhodné znění zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Srov. k tomu dále (ve vazbě na skutečnost, že insolvenční řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako objektivně nepřípustné. Učinil tak proto, že i na rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení je použitelné ustanovení §238 odst. 1 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 66/2013, uveřejněné pod číslem 104/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), včetně omezení přípustnosti dovolání podle písmene c) tohoto ustanovení.
V poměrech dané věci je přitom nepochybné, že dovolatelův nesouhlas s napadeným rozhodnutím se omezuje jen na kritiku závěru, jímž odvolací soud přitakal insolvenčnímu soudu v úsudku, že dovolateli nepřísluší na odměně dalších 24.268,29 Kč. Dovolatel tak napadá rozhodnutí odvolacího soudu ve výroku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč; současně nejde o žádný z případů, jež by v intencích ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. vylučovaly aplikaci takto nastaveného omezení (nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o vztah pracovněprávní). Srov. dále v této souvislosti též důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017, sen. zn. 29 NSČR 81/2016, sen. zn. 29 NSČR 184/2016 a sen. zn. 29 NSČR 223/2016.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že přípustnost dovolání nezakládá ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v insolvenčních poměrech pak např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 45/2012).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. 1. 2019
JUDr. Jiří Zavázal
předseda senátu