ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.99.2019.1
KSPL 52 INS XY
KSPL 52 INS XY
sp. zn. 29 NSČR 99/2019-B-70
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Rostislava Krhuta v insolvenční věci dlužníků manželů J. M. , narozené XY, a J . M. , narozeného XY, obou bytem XY, o osvobození dlužníků od placení pohledávek, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 52 INS XY a KSPL 52 INS XY, o dovolání věřitele Ing. Viléma Baráka , bytem ve Starovicích 314, PSČ 693 01, jako správce konkursní podstaty úpadce Moravské leasingové a obchodní společnosti s. r. o. v likvidaci, identifikační číslo osoby 46965165, zastoupeného Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem, se sídlem v Brně, Kotlářská 51a, PSČ 602 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. května 2019, č. j. KSPL 52 INS XY, KSPL 52 INS XY, 3 VSPH XY, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
[1] Usnesením ze dne 19. března 2018, č. j. KSPL 52 INS XY, KSPL 52 INS XY, Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“) přiznal dlužníkům (J. a J. M.) osvobození od placení zbytku pohledávek.
[2] K odvolání věřitele Ing. Viléma Baráka, jako správce konkursní podstaty úpadce Moravská leasingová a obchodní společnost s. r. o. v likvidaci (dále jen „V. B.“), Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24. května 2019, č. j. KSPL 52 INS XY, KSPL 52 INS XY, 3 VSPH XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.
[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal V. B. dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, konkrétně otázky:
Je osvobození dlužníků po splnění oddlužení dle §414 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), porušením ústavně zaručeného práva věřitele, jemuž není poskytnuta odpovídající náhrada za zbavení, popřípadě omezení jeho vlastnického práva k pohledávce?
[4] Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle §241a odst. 1 o. s. ř.), snášeje argumenty ve prospěch závěru, že přiznáním osvobození od placení pohledávek jsou porušena jeho ústavní práva, a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a aby podle ustanovení §109 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. řízení přerušil a k Ústavnímu soudu podal návrh na zrušení ustanovení §414 insolvenčního zákona.
[5] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Srov. k tomu dále (ve vazbě na skutečnost, že insolvenční řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
[6] Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle §237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v §238 o. s. ř., odmítl podle §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
[7] Učinil tak proto, že důvod předložit věc Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení ustanovení §414 insolvenčního zákona nemá, neboť dovolatelův názor, že jde o ustanovení odporující českému ústavnímu pořádku, nesdílí; srov. k tomu ostatně i usnesení ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. II. ÚS 3241/16, jímž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost spojenou s návrhem na zrušení ustanovení §414 insolvenčního zákona, podanou dovolatelem ve věci jiného jeho dlužníka (povinného).
Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli a dlužníkům se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. října 2019
JUDr. Zdeněk Krčmář
předseda senátu