ECLI:CZ:NS:2019:3.TDO.265.2019.1
sp. zn. 3 Tdo 265/2019- 755
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 6. 3. 2019 o návrhu předsedy senátu Okresního soudu v Českých Budějovicích na odklad výkonu rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 3 T 241/2015 takto:
Podle §265h odst. 3 trestního řádu se povoluje na návrh předsedy senátu soudu prvního stupně odklad výkonů rozhodnutí u obviněných J. K. a P. N. z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 11. 2018, sp. zn. 4 To 430/2018, do doby rozhodnutí o podaných dovoláních.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 3. 2018 sp. zn. 3 T 241/2015 byli obvinění J. K. a P. N. uznáni vinnými ze spáchání přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle §273 odst. 1, 2 písm. b), odst. 4 trestního zákoníku. Za to byl každý z obviněných podle §273 odst. 4 trestního zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání třiceti šesti měsíců, jehož výkon byl podle §81 odst. 1 trestního zákoníku a §82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu čtyřiceti osmi měsíců. Podle §73 odst. 1, 3 trestního zákoníku byl každému obviněnému dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na třicet šest měsíců. Podle §229 odst. 3 trestního řádu byli poškození odkázáni s uplatněnými nároky na náhradu škody a náhradu nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních.
O odvoláních obviněných a státní zástupkyně proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 6. 11. 2018 sp. zn. 4 To 430/2018 , jímž podle §258 odst. 1 písm. d), f), odst. 2 trestního řádu rozsudek částečně zrušil, a to v celém výroku o uložení trestu týkající se obou obviněných a v celém výroku o náhradě škody, a podle §259 odst. 3 trestního řádu znovu rozhodl tak, že obviněného J. K. odsoudil podle §273 odst. 4 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku zařadil do věznice s ostrahou, a podle §73 odst. 1, 3 trestního zákoníku obviněnému dále uložil trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech druhů motorových vozidel na dobu pěti let. Obviněného P. N. odsoudil podle §273 odst. 4 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku zařadil do věznice s ostrahou, a podle §73 odst. 1, 3 trestního zákoníku obviněnému dále uložil trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení všech druhů motorových vozidel na dobu čtyř let. Podle §228 odst. 1 a §229 odst. 1 trestního řádu rozhodl soud o nárocích poškozených na náhradu škody a náhradu nemajetkové újmy. Podle §256 trestního řádu zamítl odvolání obou obviněných jako nedůvodná.
Obvinění podali prostřednictvím obhájců proti rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 11. 2018 sp. zn. 4 To 430/2018 dovolání.
Dne 27. 2. 2019 byl Nejvyššímu soudu předložen předsedou senátu soudu prvního stupně podle §265h odst. 3 trestního řádu návrh na odklad výkonu rozhodnutí ve vztahu k obviněným J. K. i P. N. Podle předsedy senátu soudu prvního stupně jsou splněny zákonné podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu na odložení výkonu rozhodnutí (nepodmíněného trestu odnětí svobody). Podle předsedy senátu nalézacího soudu lze na posuzovanou věc aplikovat závěry z rozhodnutí uveřejněného pod č. 20/1992 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, neboť následek v podobě smrti poškozeného nastal z nepředvídatelných příčin, za něž obvinění neodpovídali. Předseda senátu soudu prvního stupně poukázal dále na to, že právní názory nalézacího a odvolacího soudu na posuzovanou věc se hrubě odlišují. Dále zmínil situaci obviněného J. K., jemuž by okamžitý nástup do výkonu trestu způsobil závažné osobní a rodinné problémy, když na druhé straně nejde o odsouzeného, jehož pobyt na svobodě by vyvolával ohrožení společnosti. Obdobná argumentace se vztahuje i na obviněného P. N. Předseda senátu nalézacího soudu se proto domnívá, že je namístě do rozhodnutí dovolacího soudu nástup do výkonu trestu odložit.
Podle §265h odst. 3 trestního řádu dospěje-li předseda senátu na podkladě dovolání a obsahu spisů k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o takovém návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů, a nebylo-li v mezidobí již dokončeno řízení u soudu prvního stupně, vrátí mu spisy k dokončení řízení.
Nejvyšší soud posoudil návrh předsedy senátu soudu prvního stupně na odklad výkonu rozhodnutí u obou obviněných a shledal, že je důvodný.
Obvinění podali v dovolací lhůtě prostřednictvím obhájců dovolání, která opřeli o důvod podle §265b odst. 1 písm. g) trestního řádu. Oba v dovoláních s odkazem na uvedený dovolací důvod právně relevantně argumentovali proti naplnění znaků skutkové podstaty přečinu obecného ohrožení z nedbalosti podle §273 odst. 1, 2 písm. b), odst. 4 trestního zákoníku jejich jednáním popsaným ve skutkové větě výroku odsuzujícího rozsudku nalézacího soudu.
Z podaných dovolání, napadených rozhodnutí soudů obou stupňů a rovněž z předloženého spisového materiálu je zřejmé, že se jedná o věc skutkově i právně značně složitou, přičemž v tuto chvíli nelze bez podrobného seznámení se s trestním spisem činit jednoznačné závěry o použité právní kvalifikaci. Přestože nelze předjímat způsob rozhodnutí dovolacího soudu o podaných dovoláních, v této konkrétní věci míra předpokladu úspěšnosti dovolání dosahuje takového stupně, že to vyvolává opodstatněné pochybnosti o vhodnosti výkonu rozhodnutí.
Proto dovolací soud podle §265h odst. 3 trestního řádu návrhu předsedy senátu soudu prvního stupně vyhověl a povolil odklad výkonů rozhodnutí u obou obviněných do doby rozhodnutí o podaných dovoláních.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n trestního řádu).
V Brně dne 6. 3. 2019
JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu