ECLI:CZ:NS:2019:3.TZ.18.2019.1
sp. zn. 3 Tz 18/2019-26
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 3. 4. 2019 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Šilhaveckého a soudců JUDr. Petra Šabaty a Mgr. Daniela Broukala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného O. K. , nar. XY, trvale bytem XY, naposledy bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Příbram, proti pravomocnému usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 12. 2016, č. j. 32 Tm 4/2014-416, podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 trestního řádu rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 12. 2016, č. j. 32 Tm 4/2014-416, a v řízení mu předcházejícím byl porušen zákon v §65 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku a v §2 odst. 5 a 6 trestního řádu v neprospěch obviněného O. K.
Napadené usnesení se zrušuje.
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušené rozhodnutí obsahově navazující pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Českých Budějovicích se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích, soudu pro mládež, ze dne 3. 9. 2015, č. j. 32 Tm 4/2014-273, v právní moci dne 18. 2. 2016, byl obviněný O. K. odsouzen mimo jiné pod bodem 2) a 3) pro přečin krádeže podle §205 odst. l písm. a), odst. 2 trestního zákoníku ve formě spolupachatelství podle §23 trestního zákoníku a pro přečin úvěrového podvodu podle §211 odst. l trestního zákoníku k úhrnnému trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, a to podle §205 odst. 2 trestního zákoníku za použití §62 odst. l a §63 odst. l trestního zákoníku a za použití §43 odst. l trestního zákoníku.
Usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. 6. 2016, č. j. 32 Tm 4/2014-376, pak bylo rozhodnuto o tom, že uložený trest obecně prospěšných prací bude obviněný vykonávat ve prospěch Pohřebního ústavu města České Budějovice. Toto usnesení, které nabylo právní moci dne 27. 6. 2016, když proti němu zákon nepřipouští stížnost, se obviněnému nepodařilo doručit, neboť nebyl dostupný na adrese určené pro doručování, ani na adrese trvalého pobytu. Soud proto na 15. 12. 2016 nařídil veřejné zasedání o přeměně trestu obecně prospěšných prací, k čemuž si vyžádal zprávu Probační a mediační služby ČR (dále jen „Probační služba“).
Probační služba následně Okresnímu soudu v Českých Budějovicích doručila sdělení ze dne 21. 9. 2016, ve kterém bylo uvedeno, že obviněný dosud neodpracoval ani jednu hodinu z trestu obecně prospěšných prací uloženého mu v předmětné trestní věci a že je nekontaktní, přičemž sám neprojevuje žádnou iniciativu. Poté Probační služba adresovala Okresnímu soudu v Českých Budějovicích návrh ze dne 14. 10. 2016 na přeměnu trestu obecně prospěšných prací na nepodmíněný trest odnětí svobody. V návrhu bylo uvedeno, že obviněný uložený trest obecně prospěšných prací nezačal nikdy vykonávat a od jediné konzultace, která se uskutečnila 24. 3. 2016, byl zcela nekontaktní.
Okresní soud v Českých Budějovicích při veřejném zasedání konaném dne 15. 12. 2016 podle §205 odst. 2 trestního řádu ve spojení s §238 trestního řádu v nepřítomnosti obviněného K. rozhodl usnesením č. j. 32 Trn 4/2014-416, o tom, že se podle §340b odst. l trestního řádu a §65 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku úhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin přeměňuje na nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 300 dnů. Podle §56 odst. 2 písm. b) trestního zákoníku byl obviněný K. zařazen pro výkon tohoto trestu odnětí svobody do věznice s dozorem. Usnesení nabylo právní moci dne 24. l. 2017.
Dne 21. 12. 2016 bylo Okresnímu soudu v Českých Budějovicích doručeno sdělení Probační služby, z něhož vyplynulo, že podle informací poskytnutých jim Pohřebním ústavem města České Budějovice vykonal obviněný K. 36,5 hodiny z uloženého trestu obecně prospěšných prací, kdy se dne l. 11. 2016 dostavil na středisko Probační služby a začal spolupracovat, přičemž naposledy pracoval dne 7. 12. 2016.
Ministr spravedlnosti České republiky podal podle §266 odst. 1 trestního řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného O. K., a to proti usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 12. 2016, č. j. 32 Tm 4/2014-416.
V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti popsal právní úpravu §2 odst. 5 a odst. 6 trestního řádu a §65 odst. 2 trestního zákoníku. K tomu dále uvedl, že ke dni 15. 12. 2016, kdy Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodoval o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody, zbývalo obviněnému z celkového počtu 300 hodin obecně prospěšných prací vykonat 263,5 hodin. Vzhledem k tomu měl soud s ohledem na §65 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku správně rozhodnout tak, že trest obecně prospěšných prací přemění v nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 264 dnů a nikoliv v trvání 300 dnů. Okresní soud v Českých Budějovicích při svém rozhodování o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody vycházel ze zprávy Probační služby ze dne 14. 10. 2016, která byla v době jeho rozhodování již dva měsíce stará. Podle ministra spravedlnosti si soud pro své rozhodnutí neobstaral dostatečně aktuální podklady a vycházel z údajů, které v mezidobí pozbyly platnosti. Problematické by nebylo, kdyby soud vycházel ze starší zprávy Probační služby, ale poskytnuté údaje by si těsně před konáním veřejného zasedání u Probační služby ověřil.
Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 trestního řádu vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 12. 2016, č. j. 32 Tm 4/2014-416, a v řízení mu předcházejícím byl porušen zákon v §65 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku a §2 odst. 5 a 6 trestního řádu, a to v neprospěch obviněného O. K., a aby podle §269 odst. 2 trestního řádu zrušil napadené usnesení a případně zrušil i další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud s ohledem na důvod zrušení pozbyla podkladu, a dále aby podle §270 odst. 1 trestního řádu přikázal Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 trestního řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §2 odst. 5 trestního řádu postupují orgány činné v trestním řízení v souladu se svými právy a povinnostmi uvedenými v trestním řádu a za součinnosti stran tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Doznání obviněného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu. V přípravném řízení orgány činné v trestním řízení objasňují způsobem uvedeným v tomto zákoně i bez návrhu stran stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch osoby, proti níž se řízení vede. V řízení před soudem státní zástupce a obviněný mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy. Státní zástupce je povinen dokazovat vinu obžalovaného. To nezbavuje soud povinnosti, aby sám doplnil dokazování v rozsahu potřebném pro své rozhodnutí.
Podle §2 odst. 6 trestního řádu orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.
Podle §65 odst. 2 trestního zákoníku jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek a) za podmínek §60 odst. 1 v trest domácího vězení, přitom každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den domácího vězení; b) v peněžitý trest a pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl tento trest vykonán, stanovit náhradní trest odnětí svobody, který nesmí být přísnější nežli trest, který by pachateli hrozil v případě přeměny trestu obecně prospěšných prací v trest odnětí svobody, nebo c) v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá i jen započatá jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den odnětí svobody.
Z obsahu přezkoumávaného spisového materiálu je zřejmé, že ke dni 15. 12. 2016, kdy bylo Okresním soudem v Českých Budějovicích rozhodováno o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody, zbývalo obviněnému z celkového počtu 300 hodin obecně prospěšných prací vykonat 263,5 hodin. Vzhledem k této skutečnosti měl soud s ohledem na znění §65 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku správně rozhodnout tak, že trest obecně prospěšných prací přemění v nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 264 dnů a nikoliv v trvání 300 dnů, jak učinil. Soud při rozhodování o přeměně trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody vycházel ze zprávy Probační služby ze dne 14. 10. 2016, která v té době byla již dva měsíce stará. V daném případě je zřejmé, že soud si pro své rozhodnutí neobstaral dostatečně aktuální podklady a v důsledku toho vycházel z údajů, které v mezidobí pozbyly platnosti.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 trestního řádu vyslovil, že pravomocným usnesením Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 12. 2016, č. j. 32 Tm 4/2014-416, a v řízení mu předcházejícím, byl porušen zákon v neprospěch obviněného O. K. v §65 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku a v §2 odst. 5 a 6 trestního řádu, podle §269 odst. 2 trestního řádu zrušil napadené usnesení okresního soudu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 trestního řádu Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu v Českých Budějovicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §270 odst. 4 trestního řádu je orgán, jemuž byla věc Nejvyšším soudem přikázána, vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. 4. 2019
JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu