ECLI:CZ:NS:2019:3.TZ.80.2019.1
3 Tz 80/2019-
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 27. 11. 2019 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Šilhaveckého a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Aleše Koláře stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného D. M., nar. XY, bytem XY, XY, proti usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7 ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 2 ZT 23/2019, podle §268 odst. 2 trestního řádu, §269 odst. 2 trestního řádu a §270 odst. 1 trestního řádu rozhodl takto:
Usnesením státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7 ze
dne 10. 4. 2019, sp. zn. 2 ZT 23/2019,
byl porušen zákon
v neprospěch obviněného D. M. v §146a odst. 2 trestního řádu.
Napadené usnesení se zrušuje. Současně se zrušují všechna další rozhodnutí na
zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo
zrušením, pozbyla podkladu.
Obvodnímu soudu pro Prahu 7 se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu
projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Usnesením Obvodního ředitelství policie Praha I, služby kriminální policie a
vyšetřování, ze dne 27. 2. 2019, č. j. KRPA-147595-121/TČ-2018-001175-7-LAU,
byla po předchozím souhlasu státního zástupce Obvodního státního zastupitelství
pro Prahu 7 ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. ZN 455/2018, ve věci trestného činu
nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s
jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku, kterého se měl
dopustit D. M., podle §79a odst. 1 trestního řádu zajištěna věc, konkrétně
„peněžité prostředky ve výši 15.000 Kč, které byly nalezeny a zajištěny u obv.
D. M., nar. XY, dne 20. 2. 2019, v rámci prohlídky jiných prostor a pozemků, na
základě příkazu soudce Obvodního soudu pro Prahu 7 Mgr. Romana Podlešáka ze dne
19. února 2019 pod spis. značkou 44 Nt 1005/2019, v místnosti v suterénu v domě
č. p. XY, na adrese XY, XY, kterou užívá spol. O. i. (bývalí zaměstnanci C.), a
současně uloženy na účet Městského státního zastupitelství vedený u České
národní banky“, neboť zjištěné skutečnosti nasvědčovaly tomu, že věc byla
výnosem z trestné činnosti.
Proti tomuto usnesení policejního orgánu, ke kterému dal státní zástupce
Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7 předchozí souhlas, podal obviněný
D. M. prostřednictvím svého obhájce v zákonem stanovené lhůtě stížnost, o níž
rozhodl dozorový státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7
usnesením ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 2 ZT 23/2019, tak, že ji jako nedůvodnou
podle §148 odst. 1 písm. c) trestního řádu zamítl.
Proti usnesení státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7
ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 2 ZT 23/2019, podala ministryně spravedlnosti podle
§266 odst. 1 trestního řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch
obviněného D. M.
Ministryně spravedlnosti poukázala na úpravu §146a trestního řádu a uvedla, že
státní zástupce udělil nejprve dne 22. 1. 2019 souhlas se zajištěním výnosu z
trestné činnosti podle §79a trestního řádu, přičemž následně sám rozhodl o
stížnosti obviněného proti citovanému usnesení policejního orgánu o zajištění
věci podle §79a odst. 1 trestního řádu, a to přesto, že k předmětnému usnesení
policejního orgánu ze dne 27. 2. 2019 bylo připojeno správné poučení o tom, že
o stížnosti rozhoduje soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který ve
věci vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, jakož i
přes skutečnost, že obviněný podal předmětnou stížnost prostřednictvím svého
právního zástupce skrze Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 7 věcně
příslušenému Obvodnímu soudu pro Prahu 7. Státní zástupce tak podle ministryně
spravedlnosti porušil zákon v neprospěch obviněného, jehož zbavil práva na
nestranné a objektivní posouzení jeho opravného prostředku nadřízeným orgánem
oprávněným o tomto opravném prostředku rozhodnout.
Ministryně spravedlnosti proto navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2
trestního řádu vyslovil, že usnesením státního zástupce Obvodního státního
zastupitelství pro Prahu 7 ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 2 ZT 23/2019, byl
porušen zákon v neprospěch obviněného D. M. v §146a odst. 2 trestního řádu,
podle §269 odst. 2 trestního řádu zrušil napadené usnesení státního zástupce
Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7 ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 2 ZT
23/2019, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud
vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále podle §270
odst. 1 trestního řádu Obvodnímu soudu pro Prahu 7 přikázal, aby věc v
potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 trestního řádu přezkoumal zákonnost a
odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení
zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené
části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle §146a odst. 2 trestního řádu o stížnosti proti rozhodnutí policejního
orgánu podle §66 odst. 1, §79a odst. 1 a 3, §79b, §79c odst. 4, §79d odst.
1 a 7, §79e odst. 1 a 7 nebo §79f trestního řádu rozhoduje ve lhůtě uvedené v
odstavci 1 soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který ve věci
vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení. Věc předkládá
soudu k rozhodnutí státní zástupce.
Z předloženého spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že napadeným
usnesením ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 2 ZT 23/2019, rozhodl státní zástupce
Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7 podle §148 odst. 1 písm. c)
trestního řádu o stížnosti obviněného proti usnesení Obvodního ředitelství
policie Praha I, služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne 27. 2. 2019,
č. j. KRPA-147595-121/TČ-2018-001175-7-LAU, kterým byla po předchozím souhlasu
státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 7 ze dne 22. 1.
2019, sp. zn. ZN 455/2018, podle §79a odst. 1 trestního řádu zajištěna věc,
konkrétně peněžité prostředky ve výši 15.000 Kč, které byly nalezeny a
zajištěny u obviněného v rámci prohlídky jiných prostor a pozemků.
Státní zástupce fakticky rozhodoval o stížnosti oprávněné osoby proti
rozhodnutí policejního orgánu, k jehož vydání dal policejnímu orgánu předchozí
souhlas. Přitom k rozhodnutí policejního orgánu bylo připojeno správné poučení
ve smyslu §146a odst. 2 trestního řádu a rovněž obviněný podal předmětnou
stížnost prostřednictvím svého právního zástupce skrze Obvodní státní
zastupitelství pro Prahu 7 věcně příslušenému Obvodnímu soudu pro Prahu 7.
Státní zástupce svým postupem porušil zákon v neprospěch obviněného v §146a
odst. 2 trestního řádu.
Nejvyšší soud proto napadené usnesení zrušil, současně zrušil všechna další
rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně,
k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a Obvodnímu soudu pro Prahu 7 přikázal,
aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Podle §270 odst. 4 trestního řádu je orgán, jemuž byla věc Nejvyšším soudem
přikázána, vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší
soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud
nařídil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. 11. 2019
JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu