ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.1086.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 1086/2019-340
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobců a) I. D. , narozené XY, bytem v XY 3, b) L. N. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 190/2016, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 29. 6. 2016, č. j. 44 Co 187/2016-129, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Okresní soud Brno-venkov (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 8. 3. 2016, č. j. 24 C 17/2016-47 vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu ve Zlíně (výrok II).
Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku I a ve výroku II jej změnil tak, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci včasné dovolání, při jehož podání nesplňovali podmínku povinného zastoupení. Současně s tím požádali o osvobození od soudních poplatků a bezplatné ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Návrh žalobců byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 25. 9. 2018, č. j. 25 C 190/2016-313, zamítnut. Toto usnesení bylo následně potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2018, č. j. 51 Co 378/2018-327.
Na to Obvodní soud pro Prahu 2 žalobce usnesením ze dne 5. 2. 2019, č. j. 25 C 190/2016-331, vyzval, aby ve lhůtě pěti dní odstranili nedostatek povinného zastoupení. Na uvedenou výzvu žalobci reagovali přípisem ze dne 26. 2. 2019, ve kterém trvali na tom, že splňují podmínky pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Nedostatek povinného zastoupení však neodstranili, ač byli poučeni, že dovolací soud v případě neodstranění tohoto nedostatku dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byli žalobci jako dovolatelé právně zastoupeni. Žalobci neprokázali ani netvrdili, že jsou zastoupeni advokátem nebo že sami mají právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobci nesplnili zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Důvod absence výroku o nákladech dovolacího řízení se podává z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (napadené rozhodnutí není rozhodnutím, jímž se řízení končí).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 4. 2019
JUDr. Bohumil Dvořák
předseda senátu