ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.1207.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 1207/2019-60
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce P. B. , narozeného XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 1 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 95/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 4. 2018, č. j. 68 Co 113/2018-33, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 1 000 000 Kč jako náhrady škody a zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu, která měla být žalobci způsobena tím, že stát chrání bohaté zloděje a zločince a je tedy spolupachatelem trestné činnosti.
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 26. 2. 2018, č. j. 29 C 95/2017-88, odmítl podání ze dne 18. 4. 2017, neboť žalobce neodstranil vady uvedeného podání ve lhůtě stanovené usnesením soudu (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť nikomu náklady řízení nevznikly (výrok II).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením k odvolání žalobce potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II), když se ztotožnil se soudem prvního stupně, že žaloba není schopna projednání, neboť není vůbec zřejmé, jaký konkrétní skutek by měl být předmětem řízení a tento stav do rozhodnutí odvolacího soudu nedoznal žádné změny. Ze znění žaloby nevyplývá, čeho se žalobce domáhá, co tvoří žalovanou částku, jaké konkrétní nároky žalobce uplatňuje a v jaké výši.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, aniž zaplatil soudní poplatek za dovolání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podáním dovolání ze dne 24. 5. 2018 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků 4 000 Kč.
Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2019, č. j. 30 Cdo 1207/2019-58, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení podle §9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 9. 2019
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu