ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.1529.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 1529/2019-115
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. R. , nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 250 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 217/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 1. 2018, č. j. 13 Co 394/2017-69, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 20. 6. 2017, č. j. 10 C 217/2016-36, zamítl žalobu o zaplacení částky ve výši 250 000 Kč s příslušenstvím (výrok I) a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 600 Kč (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 31. 1. 2018, č. j. 13 Co 394/2017-69, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dne 15. 5. 2018 včasným dovoláním (č. l. 75), aniž by zaplatit soudní poplatek za dovolání. Součástí dovolání byla také žádost žalobce o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, doplněná též podáními učiněnými dne 11. 6. 2018 (č. l. 82) a dne 18. 7. 2018 (č. l. 90).
Soud prvního stupně o jeho žádosti rozhodl usnesením ze dne 19. 10. 2018, č. j. 10 C 217/2016-94, tak, že žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a neustanovil mu zástupce pro dovolací řízení. Odvolací soud k odvolání žalobce usnesením ze dne 11. 12. 2018, č. j. 13 Co 413/2018-104, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a uložil žalobci pořádkovou pokutu ve výši 3 000 Kč (výrok II). Nejvyšší soud následně usnesením ze dne 17. 10. 2019, č. j. 30 Cdo 3003/2019-114, dovolání žalobce odmítl.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 4. 2. 2019, č. j. 10 C 217/2016-109, které bylo žalobci řádně doručeno dne 1. 3. 2019, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který činí 14 000 Kč. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek uhrazen, bude dovolací řízení zastaveno.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podáním dovolání dne 15. 5. 2018 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 odst. 1 písm. d) Sazebníku soudních poplatků 14 000 Kč.
Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením soudu prvního stupně ze dne 4. 2. 2019, č. j. 10 C 217/2016-109, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému rozsudku podle ustanovení §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 10. 2001
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu