ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.1717.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 1717/2019-69
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce P. B. , narozeného XY, bytem XY, proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, 2) Ústavnímu soudu , se sídlem v Brně, Joštova 625/8, o zaplacení 1 690 000 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 48 C 136/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. 1. 2019, č. j. 44 Co 28/2019-54, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky 1 690 000 Kč jako náhrady škody a zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu, která měla být žalobci způsobena tím, že mu bylo znemožněno léčení, a že stát chrání zločince.
Městský soud v Brně (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 5. 12. 2018, č. j. 48 C 136/2016-46, odmítl návrh na zahájení řízení ze dne 25. 4. 2016 (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením k odvolání žalobce potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II), když uzavřel, že žalobce se v žalobě omezil na neurčitá tvrzení o státních zločincích, kvůli kterým je jeho uzdravení nemožné, neuvedl však žádné konkrétní jednání (orgánů) státu, v jehož důsledku mu měla vzniknout tvrzená újma. Vzhledem k absenci vylíčení rozhodných skutečností nelze odpovědnost státu dovodit, žaloba je tak pro neurčitost a nesrozumitelnost neprojednatelná. Žaloba navíc dle odvolacího soudu představuje typický případ zcela bezúspěšného uplatňování práva.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, aniž zaplatil soudní poplatek za dovolání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podáním dovolání ze dne 13. 2. 2019 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků 4 000 Kč.
Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2019, č. j. 30 Cdo 1717/2019-67, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení podle §9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 9. 2019
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu