ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.2144.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 2144/2018-343
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobkyně H. P. , narozené XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení částky 90 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 6/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2015, č. j. 54 Co 271/2015-131, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále též „dovolatelka“) se žalobou domáhala zaplacení částky 90 000 Kč jakožto náhrady nemajetkové újmy, kterou měla utrpět v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 32 C 39/2007.
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) zamítl žalobu o zaplacení částky 90 000 Kč (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení 900 Kč (výrok II).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným rozsudkem k odvolání žalobkyně zamítl návrh na přerušení odvolacího řízení (výrok I) a potvrdil rozsudek soudu prvního stupně o věci samé (výrok II). Odvolací soud dále změnil výrok II soudu prvního stupně tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok IV).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, ve kterém zároveň požádala o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2018, č. j. 54 Co 205/2016-338, bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 4. 2016, č. j. 22 C 6/2013-192, o zamítnutí žádosti o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28. 3. 2018, č. j. 22 C 6/2013-341, doručeným dovolatelce dne 5. 4. 2018, vyzval soud dovolatelku, aby si pro podání dovolání v této věci zvolila zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podala řádné dovolání směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2015, č. j. 54 Co 271/2015-131, s tím, že nebude-li do 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Dovolatelka na tuto výzvu nereagovala a do uplynutí lhůty podle §241b odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále také „o. s. ř.“), si zástupce nezvolila.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.).
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatelky nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatelky prokazující, nebyly předloženy.
Protože zamítavé rozhodnutí o žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení nemůže být již zvráceno a žalobkyně přes výzvu soudu neodstranila nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 1. 2019
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu