ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.2323.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 2323/2019
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce T. H. N. P. , nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ing. Janem Boučkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 4 C 70/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 5. 2019, č. j. 25 Co 152/2018-40, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 jako soudu prvního stupně ze dne 2. 5. 2019, č. j. 4 C 70/2019-21, kterým soud vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 (výrok II).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání.
Usnesením ze dne 3. 6. 2019, č. j. 4 C 70/2019-46, soud prvního stupně žalobce vyzval k zaplacení soudního poplatku, a zároveň jej poučil, že nezaplatí-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě, dovolací řízení bude zastaveno. Žalobce ve stanovené lhůtě vyměřený poplatek neuhradil, zaslal soudu toliko přípis, ve kterém upozornil na recentní judikaturu Ústavního soudu (nález ze dne 23. 4. 2019, sp. zn. I. ÚS 1415/18, a ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. IV. ÚS 3283/18), v níž Ústavní soud dospěl k závěru o neexistenci poplatkové povinnosti za odvolání v řízeních o nároku dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), a navrhl, aby soud prvního stupně usnesení o vyměření soudního poplatku za dovolání ve smyslu §12 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zrušil jako nesprávné.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podáním dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích], avšak žalobce přes poučení soudu prvního stupně o důsledcích své nečinnosti soudní poplatek neuhradil a v poskytnuté lhůtě ani nepodal žádost o osvobození od soudních poplatků. Samotný od soudu prvního stupně odlišný názor žalobce o tom, že mu poplatková povinnost za podané dovolání nevznikla, vyjádřený v jím podaném „návrhu na zrušení nezákonného rozhodnutí“ poskytnutou lhůtu nestaví ani nepřerušuje a nelze tak, než setrvat na závěru, že žalobce nedostál včas své zákonné procesní povinnosti.
Nejvyšší soud proto řízení o dovolání podle ustanovení §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, kterým se řízení končí (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 7. 2019
JUDr. Bohumil Dvořák
předseda senátu