ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.2334.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 2334/2019-44
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce P. B. , narozeného XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 1 402 200 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 12 C 218/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 11. 2018, č. j. 91 Co 342/2018-23, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal zaplacení částky 1 402 200 Kč jako náhrady škody za vzniklou psychickou, zdravotní a majetkovou újmu, která měla být žalobci způsobena nesprávným úředním postupem v trestním řízení vedeném pod sp. zn. 2 T 159/2011.
Obvodní soud pro Prahu 10 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 10. 8. 2018, č. j. 12 C 218/2018-11, vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému (výrok II).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením k odvolání žalobce potvrdil usnesení soudu prvního stupně, když uzavřel, že žalobce v podstatě nesporuje závěry soudu prvního stupně, pouze protestuje proti tomu, aby jeho věc vyřizoval Obvodní soud pro Prahu 2. Podjatost jeho soudců však konkrétně nenamítl, ani netvrdil místní příslušnost Okresního soudu v Olomouci, jemuž navrhl věc přikázat.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání.
Usnesením ze dne 19. 2. 2019, č. j. 26 C 254/2018-36, Obvodní soud pro Prahu 2 vyzval žalobce, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za dovolání ve výši 4 000 Kč s tím, že nebude-li ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno.
Žalobce na tuto výzvu reagoval žádostí o osvobození od soudních poplatků, o níž bylo rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 5. 2019, č. j. 26 C 254/2018-42, tak, že se žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznává.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podáním dovolání ze dne 28. 11. 2018 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků 4 000 Kč.
Opětovné vyzývání žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání považoval Nejvyšší soud za nadbytečné, neboť lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnutá výzva byla objektivně způsobilá zprostředkovat dovolateli povinnost zaplacení soudního poplatku za dovolací řízení, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nové a stále stejné výzvy postupem neefektivním a formalistickým (srov. podobně usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013 sp. zn. II. ÚS 2291/13 a ze dne 13. 6. 2013 sp. zn. IV. ÚS 1775/13).
Protože žalobce dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení podle §9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 3. 9. 2019
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu