ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.2509.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 2509/2019-164
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce P. B. , nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody a o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 8 C 42/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 1. 2019, č. j. 53 Co 22/2019-140, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 jako soudu prvního stupně ze dne 7. 11. 2018, č. j. 8 C 42/2017-131, kterým soud zastavil řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 7. 2018, č. j. 53 Co 224/2018-110 (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podáním dovolání ze dne 26. 2. 2019 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč. Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 1. 8. 2019, č. j. 30 Cdo 2509/2019-158, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku a současně jej poučil, že nezaplatí-li soudní poplatek ve stanovené lhůtě, dovolací řízení bude zastaveno.
Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu, dovolací soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení podle ustanovení §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.
Nejvyšší soud nepřihlédl podle §43 odst. 2 o. s. ř. k námitce podjatosti podané žalobcem, neboť žalobce tuto námitku – ani po výzvě Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2019, č. j. 30 Cdo 2509/2019-162 – nedoplnil o zákonem vyžadované náležitosti (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2016, sp. zn. 32 Nd 37/2016, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 32 Nd 64/2016).
Výrok o náhradě nákladů řízení netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 10. 2019
JUDr. Bohumil Dvořák
předseda senátu