ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.2918.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 2918/2018-111
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Tomášem Mottlem v právní věci žalobce P. B. , narozeného XY, bytem v XY, proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, 2) Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích , se sídlem v Pardubicích, Na Třísle 135, 3) L. P., 4) I. T., a 5) J. K., soudcům Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, se sídlem v Pardubicích, Na Třísle 135, o zaplacení 2 013 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 31 C 35/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 3. 2017, č. j. 69 Co 113/2017-46, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 9. 2. 2017, č. j. 31 C 35/2017-38, zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání z důvodu, že žalobu v této věci považoval za zjevně bezúspěšné uplatňování práva.
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 27. 3. 2017, č. j. 69 Co 113/2017-46, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že žaloba postrádá náležitosti návrhu na zahájení řízení, neboť z jejího obsahu není ani v základních rysech patrno, na jakém skutkovém základě má být o žalobním požadavku žalobce rozhodnuto. Dále odvolací soud uvedl, že počínání žalobce lze vzhledem k množství jím vůči státu podávaných obdobných žalob o nereálných nárocích hodnotit jako obstrukční a sudičské, takový výkon práva se příčí dobrým mravům a nesplňuje podmínky, aby náklady tímto jednáním vznikající byly přenášeny na stát.
Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání (č. l. 49). Při jeho podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání.
Usnesením ze dne 9. 5. 2017, č. j. 31 C 35/2017-51, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Zároveň soud žalobce poučil, že nebude-li do 30 dnů předložena podepsanému soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Žalobce reagoval na tuto výzvu podáním žádosti o osvobození od soudních poplatků (č. l. 54) a podáním nové žádosti o ustanovení advokáta (č. l. 56). O žádosti o osvobození od soudních poplatků bylo pravomocně rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 23. 5. 2017, č. j. 31 C 35/2017-58, tak že se nepřiznává, potvrzeným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017, č. j. 69 Co 234/2017-66, přičemž řízení o dovolání podaném žalobcem proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2018, č. j. 30 Cdo 5532/2017-91. O nové žádosti o ustanovení zástupce pro řízení z řad advokátů nebylo již rozhodováno.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o. s. ř.“).
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se přiměřeně použije i v nyní projednávané věci.
Dovolací soud proto splnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů zkoumal sám a dospěl k závěru, že předpoklady podle §30 o. s. ř. ve spojení s §138 o. s. ř. nejsou splněny.
Žalobce se v žalobě a jejím doplnění omezil na neurčitá tvrzení o státních zločincích, kvůli kterým je ve špatném zdravotním stavu a jeho uzdravení je nemožné, avšak neuvedl žádné konkrétní jednání státu, v důsledku něhož mu měla vzniknout újma.
Nejvyššímu soudu je známo, že žalobce zahajuje velké množství soudních sporů se státem, v naprosté většině neúspěšně. V podání, kterým řízení zahájil, přitom žalobce neuvedl ani takové rozhodné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno alespoň předběžně učinit závěr o důvodnosti žaloby. Žalobce nevylíčil alespoň v hrubých rysech, čeho se domáhá a z jakého důvodu. Vzhledem k absenci vylíčení takových rozhodných skutečností, na základě kterých by bylo možno alespoň předběžně učinit závěr o důvodnosti žaloby, a vzhledem k dalším okolnostem případu, je nutno podání žalobce, jímž bylo řízení zahájeno, posoudit jako svévolné a zjevně bezúspěšné uplatňování práva.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015).
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 1. 2019
Mgr. Tomáš Mottl
pověřený člen senátu