Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24.10.2019, sp. zn. 30 Cdo 3141/2019 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.3141.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.3141.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 3141/2019-104 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce J. P. , nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Jarmilou Túryovou, advokátkou se sídlem v Mořince 70, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 22/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 3. 2019, č. j. 30 Co 63/2019-86, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím, jako náhrady za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 50 P 282/2014. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 25. 10. 2018, č. j. 17 C 22/2018-51, uložil žalované zaplatit žalobci částku 25 387 Kč (výrok I), zamítl žalobu o zaplacení částky 4 613 Kč (výrok II), a uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 15 600 Kč (výrok III). Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 26. 3. 2019, č. j. 30 Co 63/2019-86, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I tak, že zamítl žalobu o zaplacení částky 25 387 Kč a konstatoval, že v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 50 P 282/2014 došlo k porušení práva žalobce na vyřízení věci v přiměřené lhůtě (výrok I), a uložil žalované zaplatit žalobci na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku 27 242 Kč (výrok II). Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jeno. s. ř.“. Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Podle ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V posuzované věci odvolací soud napadeným usnesením změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že zamítl žalobu o zaplacení částky 25 387 Kč, a v navazujícím výroku II o nákladech řízení přiznal žalobci jejich náhradu ve výši 27 242 Kč. Dovolání tedy není přípustné, neboť dovoláním dotčenými výroky nebylo rozhodnuto o peněžitém plnění převyšujícím 50.000,- Kč. Pokud se žalobce řídil nesprávným poučením odvolacího soudu o přípustnosti dovolání, pak soudní praxe dlouhodobě dovozuje, že přípustnost dovolání takovým nesprávným poučením založena není. Nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (viz například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2003, sp. zn. 29 Odo 10/2003, nebo ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1486/2012). Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle §3 odst. 3 a §4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, rozhodl o poplatkové povinnosti žalobce za dovolací řízení. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. 10. 2019 JUDr. Pavel Simon předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/24/2019
Spisová značka:30 Cdo 3141/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.3141.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Přípustnost dovolání
Odpovědnost státu za škodu
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
§238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2020-01-11