ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.3143.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 3143/2019-206
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně M. K., narozené dne XY, bytem v XY, zastoupené Mgr. Petrem Miketou, advokátem se sídlem v Ostravě, Jaklovecká 1249/18, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 36 C 233/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 12. 2018, č. j. 8 Co 310/2018-165, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 27. 7. 2018, č. j. 36 C 233/2016-145, konstatoval, že v řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod spisovou značkou 72 T 172/2014 bylo vydáno vůči žalobkyni nezákonné rozhodnutí, žalobu na zaplacení částky 500 000 Kč zamítl (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
Uvedené částky se žalobkyně domáhala jako přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která jí měla vzniknout v souvislosti s trestním řízením vedeným proti její osobě pod sp. zn. 72 T 172/2014 u Okresního soudu v Ostravě, jež neskončilo odsuzujícím rozsudkem.
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací napadeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, jinak jej ohledně částky 490 000 Kč potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a zavázal žalovanou povinností nahradit žalobkyni náklady řízení za řízení před soudem prvního stupně ve výši 8 712 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a za řízení před soudem odvolacím ve výši 4 356 Kč (výrok III rozsudku odvolacího soudu).
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen "o. s. ř.", odmítl.
Nejvyšší soud konstantně judikuje, že stanovení formy nebo výše přiměřeného zadostiučinění je především úkolem soudu prvního stupně a přezkum úvah tohoto soudu úkolem soudu odvolacího. Dovolací soud při přezkumu výše přiznaného zadostiučinění v zásadě posuzuje právní otázky spojené s výkladem podmínek a kritérií obsažených v §31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), přičemž výslednou částkou se zabývá až tehdy, byla-li by vzhledem k aplikaci tohoto ustanovení na konkrétní případ zcela zjevně nepřiměřená (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2018, sp. zn. 30 Cdo 646/2017), což v případě žalobkyně není.
K tomu dovolací soud dodává, že odvolací postupoval v souladu s judikaturou dovolacího soudu, pokud při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédl k povaze trestní věci, délce trestního stíhání, jakož i k dopadům trestního stíhání do osobnostní sféry poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejněný pod číslem 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5687/2017). Námitky žalobkyně, kterými zpochybňuje výši přiznaného zadostiučinění, tedy nemohou založit přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř., neboť při řešení otázky výše přiměřeného zadostiučinění se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu.
V projednávané věci žalobkyně dovoláním napadla rovněž výroky II a III rozsudku odvolacího soudu, kterými bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení. Takové dovolání je však podle §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. rovněž nepřípustné, proto je i v tomto rozsahu Nejvyšší soud odmítl.
K obsahu dovolání, které žalobkyně sepsala sama, aniž by byla splněna podmínka stanovená v §241 o. s. ř., a v němž uvedla, v jakém rozsahu napadá rozhodnutí odvolacího soudu, nebo v němž vymezila důvody dovolání, se nepřihlíží (§241a odst. 5 o. s. ř.).
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 10. 2019
JUDr. Bohumil Dvořák
předseda senátu