ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.3343.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 3343/2019-289
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce V. J., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 559/28, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, a za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované T. V., narozeného XY, bytem XY, o zaplacení 45 396 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 12 C 183/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2018, č. j. 54 Co 419/2017-234, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit T. V., vedlejšímu účastníkovi na straně žalované, náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal náhrady škody z důvodu nesprávného úředního postupu soudního exekutora T. V., Exekutorský úřad v XY, v rámci exekučního řízení vedeného u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 92 EXE 13256/2012.
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 7. 3. 2017, č. j. 12 C 183/2013-197, ve znění opravného usnesení ze dne 15. 8. 2017, č. j. 12 C 183/2013-217, zamítl žalobu o zaplacení 45 396 Kč s tam uvedeným příslušenstvím (výrok I) a rozhodl, že je žalobce povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 300 Kč (výrok II), vedlejšímu účastníkovi náklady řízení ve výši 600 Kč (výrok III) a České republice - Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náklady řízení ve výši 617 Kč (výrok IV).
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 24. 1. 2018, č. j. 54 Co 419/2017-234, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II a III).
Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, zčásti pro vady a zčásti jako nepřípustné odmítl.
Vedlejší účastník se vyjádřil k podanému dovolání přípisem ze dne 22. 8. 2019 (č. l. 285), ve kterém poukázal na správné závěry obou soudů a na nepřípustnost i nedůvodnost žalobcova dovolání.
Podle ustanovení §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
V předmětné věci tedy dovolání není přípustné, neboť předmětem řízení bylo v době vydání napadeného rozhodnutí obsahujícího napadený výrok I peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, přičemž nešlo o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o vztah pracovněprávní.
Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, neobsahuje zákonné náležitosti (§241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení tak nelze pro vady dovolání v uvedeném rozsahu pokračovat.
O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle §243c odst. 3 ve spojení s §224 odst. 1 a 2, a §142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých vedlejšímu účastníkovi na straně žalované v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, když vedlejší účastník nebyl zastoupen advokátem, přičemž nedoložil výši svých hotových výdajů. Náhrada nákladů je tak představována toliko paušální náhradou hotových výdajů podle §151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (viz čl. II bod 1. ve spojení s čl. VI zákona č. 139/2015 Sb.), jež činí 300 Kč (§2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Žalované žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 11. 2019
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu