ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.3542.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 3542/2019-90
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobců a) M. V. , nar. XY, bytem XY, a b ) K. V. , nar. XY, bytem XY, proti žalovaným 1) I. Š. , předsedkyni senátu Krajského soudu XY, 2) K. B. , soudkyni Krajského soudu XY, a 3) L. Š. , soudkyni Krajského soudu XY, o návrhu na zahájení řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 0 Nc 7538/2018, o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2019, č. j. 58 Co 179/2019-75, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajskému soudu v Praze došlo dne 9. 4. 2018 podání žalobců ze dne 6. 4. 2018 nazvané jako „trestní oznámení a žaloba na ochranu osobnosti k nezákonnému usnesení vydaného žalovanými soudci KS XY I. Š., K. B. a L. Š. k 31 Nc 1149/2018-154 ze dne 21. 3. 2018.“
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 7. 6. 2019, č. j. 58 Co 179/2019-75, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 jako soudu prvního stupně ze dne 12. 2. 2019, č. j. 0 Nc 7538/2018-60, kterým soud nepřiznal žalobcům osvobození od soudních poplatků (výrok I usnesení soudu prvního stupně), a neustanovil žalobcům zástupce z řad advokátů (výrok II usnesení soudu prvního stupně).
Usnesení odvolacího soudu napadli žalobci dovoláním (č. l. 79), které Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.
Podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
Jelikož dovolání není podle §238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobců (§241b odst. 2 o. s. ř.).
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle §3 odst. 3 a §4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, rozhodl
o poplatkové povinnosti podatelů za dovolací řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 11. 2019
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu