ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.3635.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 3635/2019-63
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobce P. B. , nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , identifikační číslo osoby 00025429, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody ve výši 1 007 100 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 51 C 214/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2019, č. j. 23 Co 303/2019-55, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 51 C 214/2018 se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 1 007 100 Kč, přičemž uvedl, že stát prostřednictvím státních zlodějů a zločinců chrání bohaté zloděje a zločince, jakými je G. B., a je spolupachatelem její trestné činnosti. Žalovaná likviduje těžce nemocné lidi a nedovolí invalidům nezbytné léčení a návrat do normálního života, čímž žalobci způsobil trvalé poškození zdravotního stavu.
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 11. 9. 2018, č. j. 51 C 214/2018-3, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude po právní moci usnesení postoupena místně příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 2. K odvolání žalobce rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 26. 10. 2018, č. j. 23 Co 367/2018-11, tak, že usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Žalobce proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal dovolání.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 18. 12. 2018, č. j. 51 C 214/2018-17, byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání a byl poučen o důsledcích nezaplacení. Žalobce následně podal u Obvodního soudu pro Prahu 4 žádost o osvobození od soudních poplatků, o níž bylo jmenovaným soudem rozhodnuto usnesením ze dne 4. 2. 2019, č. j. 51 C 214/2018-26, tak, že se žalobci osvobození od placení soudních poplatků pro dovolací řízení nepřiznává. K odvolání žalobce Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. 3. 2019, č. j. 23 Co 66/2019-38, potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Prostřednictvím podání, které bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 4 doručeno dne 12. 2. 2019, žalobce požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů, o němž Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl usnesením ze dne 1. 7. 2019, č. j. 51 C 214/2018-43, tak, že se žalobci zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení neustanovuje.
Obvodní soud pro Prahu 4 následně usnesením ze dne 13. 8. 2019, č. j. 51 C 214/2018-46, zastavil dovolací řízení (výrok I. usnesení soudu prvního stupně) a žádnému z účastníků řízení nepřiznal právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (výrok II. usnesení soudu prvního stupně). Městský soud v Praze k odvolání žalobce rozhodl usnesením ze dne 11. 9. 2019, č. j. 23 Co 303/2019-55, tak, že usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I. usnesení odvolacího soudu) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II. usnesení odvolacího soudu). Žalobce proti posledně uvedenému usnesení podal dovolání. Při podání dovolání nebyl žalobce zastoupen advokátem ve smyslu §241 o. s. ř.
Nejvyšší soud si je vědom, že žalobce zde nebyl vyzván, aby splnil podmínku povinného zastoupení podle §241 o. s. ř. Tímto postupem však nemohla být ohrožena žalobcova procesní práva, neboť z rozhodovací činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že v desítkách téměř shodných sporů byl žalobce opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a žalobci je tudíž bezpochyby známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, in http:/nalus.usoud.cz, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015). Rovněž z výše popsaného dosavadního průběhu tohoto řízení je zcela patrné, že žalobce byl seznámen s požadavky na dovolání (povinné zastoupení, povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání), které nesplnil ani poté, co bylo negativně rozhodnuto o jeho žádostech o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce z řad advokátů, pročež bylo řízení o jeho předchozím dovolání usnesením soudu prvního stupně zastaveno.
Jelikož dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.), a předseda senátu soudu prvního stupně dovolací řízení nezastavil ve smyslu §241b odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném od 30. 9. 2017, rozhodl o zastavení dovolacího řízení dle §243c odst. 3 třetí věta o. s. ř. dovolací soud.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 5. 11. 2019
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu