Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.06.2019, sp. zn. 30 Cdo 3669/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.3669.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.3669.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 3669/2017-193 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobkyně GEOSAN GROUP a. s. , se sídlem v Kolíně, U nemocnice 430, identifikační číslo osoby 28169522, zastoupené Mgr. Danielem Thelenem, advokátem se sídlem v Praze 7, U Průhonu 1516/32, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 68/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 3. 2017, č. j. 91 Co 53/2017-177, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Žalobkyně se v řízení na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 2 879 268 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, která žalobkyni měla vzniknout nesprávným úředním postupem exekutora Mgr. Jozefa Višvádera, jenž v rámci exekučního řízení vedeném u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 33 EXE 4077/2011 nevyplatil oprávněné jistotu, kterou žalobkyně jako povinná u exekutora složila na úhradu jistiny, úroků z prodlení, nákladů oprávněné a nákladů exekuce. S ohledem na tuto skutečnost nemohl podle žalobkyně exekutorovi vzniknout nárok na vyplacení odměny za provedení exekuce, a žalobkyni tak měla vzniknout škoda v rozsahu částky, která ze složené jistoty připadala na náhradu nákladů exekuce. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 10. 11. 2016, č. j. 17 C 68/2015-157, žalobu o zaplacení částky 2 879 268 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok I), zastavil řízení co do požadovaného úroku z prodlení z částky 2 958 072 Kč za dobu od 4. 7. 2012 do 3. 4. 2014 (výrok II) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč (výrok III). Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 600 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle ustanovení §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 a č. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jeno. s. ř.“, odmítl. Odvolací soud založil napadený rozsudek na dvou důvodech, z nichž každý sám o sobě byl důvodem k zamítnutí žaloby. Jednak šlo o závěr, že žalobkyni vznikla povinnost nahradit náklady exekuce již zaplacením vymáhané pohledávky na účet soudního exekutora, jednak o závěr, že žalobkyní tvrzená škoda není v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem exekutora, neboť k ní došlo z toho důvodu, že žalobkyně řádně a včas neplnila svoje povinnosti vůči oprávněné, přičemž povinnost hradit náklady exekuce by žalobkyně měla i v případě, kdyby k nesprávnému úřednímu postupu exekutora nedošlo. Vzhledem k tomu, že druhý z uváděných důvodů zamítnutí žaloby nebyl žalobkyni v dovolání vůbec napaden (tj. řádným vymezením dovolacího důvodu a předpokladů přípustnosti ve smyslu §241a odst. 1 až 3 o. s. ř.), nemůže být už jenom z toho důvodu dovolání toliko za účelem vyřešení další žalobkyní vymezené otázky (tj. zda soudnímu exekutorovi vznikl nárok na odměnu) přípustné. Vyřešení jenom jedné z právních otázek, ze kterých vychází napadené rozhodnutí, se totiž nemůže projevit v poměrech dovolatele, neboť jeho postavení vůči druhé straně sporu se nezmění (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 29 Odo 663/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 48/2006). Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, neobsahuje zákonné náležitosti (§241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení proto nelze pro vady dovolání v uvedeném rozsahu pokračovat takto: Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. 6. 2019 JUDr. František Ištvánek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/26/2019
Spisová značka:30 Cdo 3669/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.3669.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:08/23/2019
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV.ÚS 2978/19; sp. zn. IV.ÚS 2978/19
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-12