ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.3866.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 3866/2019-209
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Davidem Vláčilem v právní věci žalobce K. V. , narozeného XY, bytem XY, proti žalovaným 1/ Česká republika -Ministerstvo vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, a 2/ České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, o dovolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 28. 6. 2016, č. j. 14 C 444/2015-130, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1/ na náhradu nákladů dovolacího řízení 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2/ nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 7 (dále jen „soud prvního stupně“) v záhlaví označeným rozsudkem zamítl žalobu, aby každá ze žalovaných byla povinna zaplatit žalobci částku 450 000 000 000 EUR (výroky I a II rozsudku) a žalobci byla uložena povinnost zaplatit každé ze žalovaných na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč (výroky III a IV rozsudku).
Takto soud prvního stupně rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal vůči první žalované poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež mu měla vzniknout protiprávním napadením, ztlučením, dehonestováním a zásahem do tělesné integrity ze strany příslušníků Policie České republiky. Vůči druhé žalované požadoval žalobce nemajetkovou újmu, neboť podle obsahu žaloby byl odmítán při pokusech domoci se svých práv, a to zaměstnanci justice a státního zastupitelství.
Proti shora označenému rozsudku soudu prvního stupně, který podle na něm vyznačené doložky nabyl právní moci již dne 24. 8. 2016, podal žalobce dovolání, které sepsal (až) dne 10. 8. 2019 a odeslal jej dne 24. 8. 2019 nepodepsaným mailem Krajskému sudu v Hradci Králové. Současně podal proti témuž rozsudku soudu prvního stupně jak žalobu pro zmatečnost, tak i žalobu pro obnovu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) rozhoduje v občanském soudním řízení o dovolání (tj. o mimořádném opravném prostředku) proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (srov. §236 odst. 1 o. s. ř.). Občanský soudní řád proto ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání podaného proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 28. 6. 2016, č. j. 14 C 444/2015-130, není v této věci rozhodnutím odvolacího soudu; jde o rozhodnutí soudu prvního stupně a již z tohoto důvodu je jeho přezkum dovolacím soudem pojmově vyloučen. Protože nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, dovolacímu soudu nezbylo, než řízení o dovolání žalovaného proti rozsudku soudu prvního stupně podle §104 odst. 1 o. s. ř. zastavit (k tomu srov. rozhodnutí publikované pod č. 47 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2006 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2009, sp. zn. 30 Cdo 1080/2009), aniž by se mohl zabývat jeho včasností, eventuálně splněním dalších podmínek řízení, natož pak jeho věcnou správností.
O náhradě nákladů dovolacího řízení mezi žalobcem a žalovanou 1/ rozhodl Nejvyšší soud podle §243c odst. 3 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 2, věta prvá o. s. ř. a zavázal žalobce, který procesně zavinil zastavení dovolacího řízení, k náhradě jeho nákladů vzniklých žalované 1/ v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání, které nebylo sepsáno advokátem (žalovaná 1/ nebyla v dovolacím řízení zastoupena advokátem), přičemž žalovaná 1/ nedoložila výši svých hotových výdajů. Jde o paušální náhradu hotových výdajů podle §151 odst. 3 o. s. ř. (viz čl. II bod. 1 ve spojení s čl. VI. zákona č. 139/2015 Sb.) ve výši 300 Kč (§2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.).
Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2/ Nejvyšší soud postupoval podle téže právní úpravy, avšak vzal přitom na zřetel, že podle obsahu spisu této žalované v průběhu dovolacího řízení žádné náklady ve smyslu §137 o. s. ř. nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 11. 2019
JUDr. David Vláčil
pověřený člen senátu