ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.4118.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 4118/2018-263
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Hynka Zoubka, v právní věci žalobce F. F. , nar. XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 20 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 252/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2017, č. j. 25 Co 7/2018-218, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 21. 11. 2017, č. j. 22 C 252/2014-210, odmítl pro opožděnost dle §208 odst. 1 o. s. ř. odvolání žalobce proti usnesení č. j. 22 C 252/2014-196, neboť usnesení bylo žalobci doručeno do vlastních rukou dne 17. 7. 2017, posledním dnem patnáctidenní lhůty k podání odvolání bylo 1. 8. 2017 a žalobce odvolání podal až dne 9. 10. 2017 (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení dle §146 odst. 3 o. s. ř., ve spojení s §211 a 224 odst. 1 o. s. ř., když odmítnutí odvolání zavinil žalobce, avšak protistraně v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 15. 1. 2017, č. j. 25 Co 7/2018-218, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním.
Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř., “ jako nepřípustné odmítl.
Podle ustanovení §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř.
Podle §229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
Jelikož dovolání není podle §238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§241b odst. 2 o. s. ř.).
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 7. 2019
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu