ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.4227.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 4227/2018-86
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Tomášem Mottlem v právní věci žalobce P. B. , narozeného XY, bytem v XY, proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, 2) České republice – Městskému soudu v Praze, se sídlem v Praze 2, Spálená 6/2, o zaplacení 1 569 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 212/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2018, č. j. 58 Co 312/2018-81, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 1. 8. 2018, č. j. 29 C 212/2017-74, kterým soud prvního stupně zastavil řízení a rozhodl o nákladech řízení vedeného před soudem prvního stupně; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Žalobce není v dovolacím řízení zastoupen advokátem nebo notářem a netvrdí ani nedokládá, že má právnické vzdělání. Ačkoli žalobce nebyl soudem prvního stupně vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, je namístě dovolací řízení zastavit pro nesplnění podmínky povinného zastoupení.
K uvedenému postupu dovolací soud vede jak předchozí průběh řízení v této věci (návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 11. 7. 2017, č. j. 13 Co 261/2017-30, byl pravomocně zamítnut usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 14. 11. 2017, č. j. 29 C 212/2017-54, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 15. 12. 2017, č. j. 58 Co 456/2017-60), tak skutečnost známá dovolacímu soudu z jeho rozhodovací činnosti, že žalobce podává mimořádně vysoký počet žalob, v nichž po žalované České republice požaduje náhradu ať již majetkové škody nebo imateriální újmy, aniž by byl schopen srozumitelně zformulovat titul, na jehož základě peněžitou náhradu požaduje, a omezuje se na proklamace o „zločineckém režimu“, „státních zločincích“, „ochraně bohatých zlodějů a zločinců“ a podobně. V řízeních zahájených takto neurčitými, popřípadě nedůvodnými žalobami pak žalobce podává opravné prostředky včetně dovolání, které jsou opět vesměs zjevně bezúspěšné.
Procesní postup dovolacího soudu je aprobován i Ústavním soudem, a to v obecné rovině např. v usnesení ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, přičemž přímo v poměrech této věci Ústavní soud zvolil v rámci řízení o ústavní stížnosti žalobce postup obdobný (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2018, sp. zn. I. ÚS 2234/18).
Z doposud uvedeného vyplývá, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a dovolací řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 3. 2019
Mgr. Tomáš Mottl
pověřený člen senátu