ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.4341.2018.1
2
5
sp. zn. 30 Cdo 4341/2018-333
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. R., nar. XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 1 895 502 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 208/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 4. 2018, č. j. 14 C 208/2016-282, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žalobci se vrací soudní poplatek ve výši 3000 Kč z účtu Nejvyššího soudu, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 unesením ze dne 9. 4. 2018, č. j. 14 C 208/2016-282, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. 11. 2017, č. j. 14 C 208/2016-247, který činil 56 328 Kč. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek uhrazen, bude odvolací řízení zastaveno.
Žalobce uvedený soudní poplatek ve stanovené lhůtě uhradil, avšak usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 4. 2018, č. j. 14 C 208/2016-282, napadl dovoláním.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovolání je podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Uložil-li Obvodní soud pro Prahu 2 žalobci v napadeném usnesení zaplatit soudní poplatek za podané odvolání, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacího soudu. Přípustnost dovolání nezakládá v těchto případech ani ustanovení §237 o. s. ř., ani ustanovení §238a o. s. ř.
Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 vydané v řízení v prvním stupni nelze úspěšně napadnout dovoláním. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání” proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 vydanému v prvním stupni, které touto vadou trpí, ve smyslu ustanovení §243b a §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Žalobce na výzvu uhradil bankovním převodem na účet Nejvyššího soudu soudní poplatek ve výši 4000 Kč. Podle ustanovení §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, soud vrátí z účtu soudu zaplacený soudní poplatek za dovolání, snížený o 20 %, nejméně však o 1000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Ve smyslu tohoto ustanovení bude žalobci vrácen soudní poplatek snížený o částku 1000 Kč, tj. ve výši 3000 Kč. Tato částka bude žalobci vrácena z účtu Nejvyššího soudu do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení.
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 3. 2019
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu