ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.4427.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 4427/2018-193
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobkyně H. P., nar. XY, bytem ve XY, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o zaplacení 200 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 40 C 40/2012, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2017, č. j. 18 Co 146/2017-145, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 23. 6. 2017, č. j. 18 Co 146/2017-145, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 jako soudu prvního stupně ze dne 13. 1. 2017, č. j. 40 C 40/2012-123, kterým bylo zastaveno řízení a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výrok I usnesení odvolacího soudu). Současně odvolací soud rozhodl, že je žalobkyně povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 300 Kč (výrok II usnesení odvolacího soudu).
Proti výše uvedenému usnesení odvolacího soudu (č. j. 18 Co 146/2017-145) podala žalobkyně dovolání doručené soudu prvního stupně dne 2. 8. 2017 (č. l. 148), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení. Při podání dovolání žalobkyně nebyla zastoupena advokátem a ani nedoložila, že má sama odpovídající právnické vzdělání. Žalobkyně současně v dovolání mimo jiné požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
O výše uvedené žádosti soudy rozhodly tak, že žalobkyni zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu č. j. 18 Co 146/2017-145 neustanovily (srov. usnesení soudu prvního stupně ze dne 5. 3. 2018, č. j. 40 C 40/2012-180, a usnesení odvolacího soudu ze dne 16. 7. 2018, č. j. 18 Co 125/2018-187). Usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dne 22. 7. 2018.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 15. 8. 2018, č. j. 40 C 40/2012-190, které bylo žalobkyni doručeno dne 26. 8. 2018, vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení splnila podmínku povinného zastoupení dovolatele v řízení o dovolání advokátem ve smyslu §241 odst. 1 a 4 občanského soudního řádu, popřípadě v téže lhůtě doložila existenci svého právnického vzdělání. Současně byla žalobkyně poučena, že nepředloží-li řádnou písemnou plnou moc opravňující právního zástupce k zastupování v dovolacím řízení, popřípadě neosvědčí, že má právnické vzdělání, dovolací soud řízení zastaví.
Žalobkyně na uvedenou výzvu nikterak nereagovala.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Podle §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Žalobkyně při podání dovolání ze dne 2. 8. 2017 (č. l. 148) proti napadenému usnesení odvolacího soudu (č. j. 18 Co 146/2017-145) nebyla zastoupena advokátem nebo notářem a neprokázala ani, že je osobou s právnickým vzděláním. Žalobkyně před uplynutím dovolací lhůty požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (č. l. 148). Dvouměsíční lhůta ke splnění podmínky uvedené v §241 o. s. ř. tedy žalobkyni začala znovu běžet až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (srov. §241b odst. 3 o. s. ř.). O žádosti žalobkyně na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení bylo rozhodnuto usnesením odvolacího soudu ze dne 16. 7. 2018, č. j. 18 Co 125/2018-187, které bylo žalobkyni doručeno dne 22. 7. 2018, a které téhož dne nabylo právní moci. Žalobkyně ve dvouměsíční lhůtě od právní moci tohoto usnesení (poslední den lhůty 24. 9. 2018), a ostatně ani později, nesplnila podmínku stanovenou v §241 o. s. ř., a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Žalobkyně dovolání spojila s návrhem na odklad vykonatelnosti a právní moci napadeného usnesení odvolacího soudu (č. j. 18 Co 146/2017-145) podle §243 o. s. ř. Jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání nebo pro zastavení dovolacího řízení, nemůže být o dovolání věcně rozhodnuto a není „projednatelný“ ani akcesorický návrh na odklad vykonatelnosti nebo právní moci napadeného usnesení. Důvody, pro něž byl takový návrh podán, se v takovém případě není třeba zabývat (srov. bod 34 odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 3. 2019
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu