ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.45.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 45/2019-196
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Davidem Vláčilem ve věci žalobců a) M. V. , narozeného XY, bytem v XY, a b) K. V. , narozené XY, bytem v XY, zastoupených Mgr. Bc. Ivanou Lehkoživovou, BA, advokátkou se sídlem v Berouně, Pod Kaplankou 483/3, o nejasném podání a o námitce podjatosti, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 23 Nc 505/2016, o dovolání žalobců proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 8. 2018, č. j. 31 Nc 1312/2018-156, takto:
Řízení o dovolání žalobců se zastavuje .
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 6. 8. 2018, č. j. 31 Nc 1312/2018-156, rozhodl o námitce podjatosti vznesené žalobci tak, že soudkyně Okresního soudu v Berouně JUDr. Markéta Švarcová není vyloučena z projednání a rozhodování ve věci vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 23 Nc 505/2016.
Uvedené usnesení Krajského soudu v Praze napadli žalobci podáním, jež posléze upřesnili jako dovolání. Výslovný dovolací návrh neučinili s tím, že jejich dovolání bude stejně odmítnuto.
Podle §16 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“), o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Pojem „nadřízený soud“ (nebo „nejblíže společně nadřízený soud“), je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, Plsn 1/96, publikované pod pořadovým číslem 48 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek z roku 1996). Rozhoduje-li tedy krajský soud o vyloučení soudců okresního soudu, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím odvolacím; vydání takového rozhodnutí ostatně žádné rozhodnutí soudu prvního stupně, jež by bylo možno napadnout odvoláním, nepředchází.
Funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutím nadřízeného soudu (nebo nejblíže společně nadřízeného soudu) občanský soudní řád neupravuje.
Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srovnej též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2001, sp. zn. 28 Cdo 1335/2001, nebo obdobně též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1620/2006). Nejvyšší soud proto řízení o „dovolání“ proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 8. 2018, č. j. 31 Nc 1312/2018-156, podle §104 odst. 1 věty první o. s. ř. ve spojení s §243b o. s. ř., zastavil.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 1. 2019
JUDr. David Vláčil
pověřený člen senátu