ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.4607.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 4607/2018-88
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Bohumila Dvořáka v právní věci žalobkyně Trei Real Estate Czech Republic, s. r. o. , IČO 25708261, se sídlem v Praze 8, Rohanské nábřeží 670/17, zastoupené Mgr. Radkem Hladkým, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 973/41, proti žalované OTNAVA GROUP, a. s. , IČO 47389371, se sídlem v Bratislavě, Zadunajská cesta 6/A, Slovenská republika, zastoupené JUDr. Danielem Uličným, advokátem se sídlem v Praze 2, Slezská 949/32, o zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši 1 000 000 Kč a o zdržení se zásahů do pověsti žalobkyně, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 7 Cm 6/2016, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 7. 2018, č. j. 7 Cmo 61/2018-63, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě jako soudu prvního stupně ze dne 3. 1. 2018, č. j. 7 Cm 6/2016-51, kterým zamítl námitku nedostatku mezinárodní příslušnosti uplatněnou žalovanou.
Žalobkyně se žalobou doručenou Krajskému soudu v Ostravě dne 5. 9. 2016 domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit přiměřené zadostiučinění ve výši 1 000 000 Kč s příslušenstvím a stanovení povinnosti zdržet se umísťování automobilů „Za túto stavbu majiteľ TREI Real nezaplatil dodávateľom stavby OTNAVA“ na celém území České republiky, zdržet se zasílání informací třetím osobám, ze kterých vyplývá, že žalobkyně nezaplatila za provedení díla VENDO PARK Mohelnice, či zveřejňování či šíření takových informací a zdržení se jakýchkoliv dalších jednání, na základě kterých by byly třetí osoby informovány o tom, že žalobkyně nesplnila jakékoliv své povinnosti související se zaplacením ceny za dílo ohledně díla VENDO PARK Mohelnice.
Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Dovolací námitka, kterou žalovaná vyjádřila ve svém dovolání, spočívající v tom, že by mezinárodně příslušné měly být soudy státu sídla žalované, přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. nezakládá. Odvolací soud totiž postupoval v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, pokud uzavřel, že vedle obecného soudu státu bydliště žalované [srov. čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), dále jen „nařízení Brusel I bis“, dřívější čl. 2 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. 12. 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen „nařízení Brusel I“)], má žalobce možnost využít pravidla mezinárodní příslušnosti na výběr dané, zakládající mezinárodní i místní příslušnost ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události (srov. čl. 7 odst. 2 nařízení Brusel I bis, dřívější čl. 5 odst. 3 nařízení Brusel I). Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1941/2015, uveřejněné pod číslem 29/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3161/2017.
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 3. 2019
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu