ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.4669.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 4669/2018-62
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce B. V. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 60 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 322/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2016, č. j. 68 Co 370/2016-17, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“) ze dne 20. 9. 2016, č. j. 68 Co 370/2016-17, bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 14. 6. 2016, č. j. 29 C 322/2015-10, kterým byla zamítnuta žádost žalobce, aby mu byl ustanoven zástupce z řad advokátů pro řízení.
Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce věrohodně nedoložil své finanční a majetkové poměry, když neuvedl ničeho ohledně svých majetkových poměrů, a nebylo tak zřejmé, z jakých finančních prostředků zajišťuje svoje základní životní potřeby. Odvolacímu soudu bylo rovněž známo z úřední činnosti, že žalobce vlastní nemovitosti nikoliv nepatrné hodnoty v katastrálním území XY. S ohledem na výše uvedené odvolací soud dovodil, že majetkové poměry neodůvodňují přiznání osvobození od soudních poplatků. Dále se v žalobcově případě jednalo o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Odvolacímu soudu bylo z úřední činnosti známo, že žalobce opakovaně vyvolává velké množství sporů i procesních podání, v nichž je převážně neúspěšný, chování žalobce tak hodnotil jako obstrukční a sudičské. Odvolací soud uzavřel, že nebyla splněna jedna ze dvou zákonných podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů žalobci dle §30 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a to předpoklad, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků. Protože obě podmínky musí být splněny kumulativně, bylo nadbytečné se zabývat druhou podmínkou, tedy tím, zda ustanovení zástupce je třeba k ochraně žalobcových zájmů.
Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, ve kterém požádal bez bližších okolností o odkladný účinek a o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení. Při podání dovolání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání.
O žádosti o právní zastoupení pro dovolací řízení bylo rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 12. 2016, č. j. 29 C 322/2015-28 ve spojení s potvrzovacím usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 11. 2017, č. j. 68 Co 416/2017-44, tak, že se návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení zamítá, přičemž následné dovolání žalobce v uvedené dílčí věci bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2018, č. j. 30 Cdo 180/2018-48, odmítnuto.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Ačkoli žalobce nebyl opětovně vyzván, aby si pro podání dovolání proti napadenému usnesení zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, je nutno konstatovat, že z rozhodovací činnosti je dovolacímu soudu známo, že v téměř shodných sporech byl žalobce opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván, a žalobce tudíž musí být obeznámen s tím, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014; také srov. rozhodnutí v dalších věcech žalobce, např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3429/2017 , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5531/2017 , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. 30 Cdo 5625/2017; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz a rozhodnutí Ústavního soudu na nalus.usoud.cz). Nadto žalobce v předmětné věci při podávání dovolání současně žádal o právní zastoupení (č. l. 19 a 45), z čehož je dovolacímu soudu zřejmé, že je mu tato povinnost známa. Nejvyšší soud tak má za to, že práva žalobce nebyla ohrožena a že poučení o náležitém zastoupení se žalobci opakovaně dostalo.
V situaci, kdy byl návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro předmětné dovolací řízení zamítnut (viz výše) a kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
O odkladu vykonatelnosti či právní moci napadeného rozhodnutí podle §243 o. s. ř. nelze uvažovat za situace, kdy je zřejmé, že samotnému dovolání nemůže být vyhověno, zvláště pokud dovolatel takový návrh ani nijak neodůvodňuje.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. 6. 2019
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu