ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.4790.2018.1
sp. zn. 30 Cdo 4790/2018-71
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobkyně GS4 s.r.o. , identifikační číslo 28274342, se sídlem v Praze 2, Máchova 431/21, zastoupené JUDr. Martinem Dančišinem, advokátem se sídlem v Praze 1, Husova 240/5, proti žalované České republice - Ministerstvu financí , se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1, pod sp. zn. 65 C 42/2017, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2018, č. j. 28 Co 483/2017-50, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 10. 12. 2018, č. j. 28 Co 483/2017-68; takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) svým usnesením ze dne 27. 11. 2017, č. j. 65 C 42/2017-42, zastavil řízení (výrok I) a rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) svým usnesením ze dne 20. 2. 2018, č. j. 28 Co 483/2017-50, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Následně usnesením ze dne 10. 12. 2018, č. j. 28 Co 483/2017-68 opravil podle §164 o. s. ř. své předchozí usnesení tak, že výrok o potvrzení usnesení soudu prvního stupně se označuje jako výrok I a dále doplnil chybějící výrok II o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Takto soudy obou stupňů rozhodly v řízení o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala náhrady tvrzené škody, jež jí (jako provozovateli fotovoltaické elektrárny) měla vzniknout přijetím zákona č. 310/2013 Sb., kterým byl pro období od 1. 1. 2014 zaveden odvod z podpory vyplácené podle zákona č. 165/2012 Sb.
Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II odst. 2 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Dovoláním předestřená otázka, zda řízení o žalobě na náhradu škody způsobené legislativní činností Parlamentu České republiky, při níž podle žalobkyně došlo k porušení norem primárního práva Evropské unie, je ve smyslu ustanovení §11 odst. 1 písmeno zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném do 29. 9. 2017, věcně osvobozeno od soudního poplatku na základě analogické aplikace zákona č. 82/1998 Sb. či nikoliv nezakládá přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř., neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. 30 Cdo 486/2018, jestliže dospěl k závěru, že shora označená řízení od soudního poplatku věcně osvobozena nejsou (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz ).
Nejvyšší soud vzhledem k výše řečenému dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť nebylo shledáno přípustným.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 1. 2. 2019
JUDr. Bohumil Dvořák
předseda senátu