ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.77.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 77/2019-459
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce J. B. , narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu pro místní rozvoj , se sídlem v Praze 1, Staroměstské náměstí 932/6, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 10 C 101/2013, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 5. 2017, č. j. 12 Co 437/2016-372, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 27. 7. 2016, č. j. 10 C 101/2013-329, zamítl žalobu na zaplacení částky 1 202 164 304 Kč a příslušenství z částky 896 050 215 Kč (výrok I) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení 600 Kč (výrok II).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Proti tomuto rozsudku podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Zároveň s podaným dovoláním žalobce požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení zamítl usnesením ze dne 11. 1. 2018, č. j. 10 C 101/2013-418, ve znění opravného usnesení ze dne 13. 2. 2018, č. j. 10 C 101/2013-425. Odvolací soud k odvolání žalobce usnesením ze dne 10. 7. 2018, č. j. 12 Co 92/2018-434, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Usnesením soudu prvního stupně ze dne 27. 9. 2018, č. j. 10 C 101/2013-454, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání proti napadenému rozsudku zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 30 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce však přes výzvu soudu nedostatek zastoupení neodstranil.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 1. 2019
JUDr. Bohumil Dvořák
předseda senátu