ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.801.2019.1
sp. zn. 30 Cdo 801/2019-90
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Michaelem Nippertem v právní věci žalobce D. D., narozeného dne XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 400 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 25 C 147/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2018, č. j. 58 Co 367/2018-74, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením potvrdil Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 24. 9. 2018, č. j. 25 C 147/2018-60, kterým byla odmítnuta žaloba a dále rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.
Žalobce současně s podáním dovolání navrhl, aby mu byl bezplatně ustanoven advokát pro řízení.
Usnesením ze dne 10. 1. 2019, č. j. 25 C 147/2018-87, soud prvního stupně žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a neustanovil žalobci zástupce pro dovolací řízení.
Usnesením ze dne 12. 2. 2019, č. j. 25 C 147/2018-88, řádně doručeným žalobci, byl žalobce soudem prvního stupně vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve lhůtě patnácti dnů. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. IV bod 1 zákona č. 307/2018 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2, části věty před středníkem, a §104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 10. 2019
Mgr. Michael Nippert
pověřený člen senátu