ECLI:CZ:NS:2019:30.ND.162.2019.1
sp. zn. 30 Nd 162/2019-143
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců Mgr. Tomáše Mottla a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce M. S. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Tomášem Tintěrou, advokátem se sídlem v Letovicích, P. Františka Krchňáka 256/27, proti žalované GEMINI oční klinika a. s., IČO: 26906295, se sídlem v Průhonicích, U Křížku 572, zastoupené JUDr. Pavlem Vyroubalem, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Palackého 168, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované Pojišťovna VZP, a. s., IČO: 27116913, se sídlem v Praze 8, Ke Štvanici 656/3, zastoupené Mgr. Janem Starým, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 573/12, o náhradu újmy na zdraví, vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 4 C 74/2018, o návrhu žalované na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 4 C 74/2018 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Žalobou podanou k Okresnímu soudu Praha-západ dne 24. 9. 2018 se žalobce domáhá zaplacení částky celkem 1 103 011 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení a nákladů řízení z důvodu náhrady majetkové i nemajetkové újmy způsobené žalobci na zdraví chybným postupem žalované jakožto zdravotnického zařízení při poskytování lékařské péče.
Podáním ze dne 6. 11. 2018 navrhla žalovaná, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně z důvodu hospodárnosti řízení. Ten žalovaná spatřovala v tom, že pracoviště, kde byl proveden předmětný lékařský zákrok, jakož i bydliště žalobce, případných svědků, jejichž výslechu bude zapotřebí, se nachází v Brně či ve Zlíně, což může přinést výrazné snížení nákladů řízení a prospět rychlosti řízení.
Žalobce s návrhem žalované na přikázání věci jinému soudu nesouhlasil s tím, že důvody pro přikázání věci jinému soudu tu nejsou natolik intenzivní, aby odůvodnily odnětí věci zákonnému soudci. Průběh léčby je zachycen ve zdravotnické dokumentaci, navržené důkazy jsou listinné povahy, žalovaná žádné důkazy výslechem svědků dosud nenavrhla. Naopak v blízkosti soudu, u něhož bylo řízení zahájeno, má sídlo jak žalovaná, tak vedlejší účastnice na její straně. V tomto případě by delegace věci jinému soudu popřela volbu procesního soudu žalobcem na základě místní příslušnosti zákonem na výběr dané (který je však zároveň obecným soudem žalované).
Vedlejší účastnice na straně žalované se k návrhu na přikázání věci nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky, jako soud nejblíže společně nadřízený dotčeným soudům (Okresnímu soudu Praha-západ, u něhož bylo řízení zahájeno a je v současnosti vedeno, a Městskému soudu v Brně, jemuž má být věc dle návrhu přikázána) posoudil návrh žalované, přičemž dospěl k závěru, že podmínky k přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti v posuzovaném případě dány nejsou.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).
Důvody vhodnosti musí být takové povahy, aby z nich jednoznačně plynulo, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb.), přičemž tuto výjimku – právě proto, že jde o výjimku – je nutno vykládat restriktivně. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod č. 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. 29 Nd 227/2008). Při posuzování podmínek delegace věci a podmínek vhodnosti má pak zásadní význam i stanovisko účastníků řízení. Z těchto důvodu se musí skutečnosti, které jsou podkladem pro delegaci, vyznačovat také určitou mimořádností (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2008, sp. zn. 4 Nd 153/2008, nebo ze dne 27. 6. 2018, sp. zn. 30 Nd 117/2018).
Důvody, kterými žalovaná v tomto případě zdůvodnila svůj návrh na delegaci vhodnou (bydliště žalobce, svědků, umístění lékařského pracoviště, kde byl proveden předmětný lékařský zákrok) nemohou zásadně samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu, přičemž nejde ani o okolnosti nějak mimořádné či výjimečné, aby delegaci věci jinému soudu odůvodnily. Okolnosti toho druhu, že některý účastník řízení (či jeho zástupce) nemá bydliště (sídlo, pracoviště) v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonávat mezi místem bydliště (sídla, pracoviště) a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost, či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s větší náročností či nákladností (zvláště v situaci, kdy si žalovaná dobrovolně zvolila zástupce se vzdáleným sídlem od sídla soudu), jsou běžné a nikterak výjimečné a samy o sobě nemohou přesvědčivě odůvodnit možnost přikázání věci jinému soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. 4 Nd 374/2009). K mimořádným poměrům účastníka řízení lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout jedině za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení; v tomto směru nelze pak ztratit ze zřetele ani to, že účastník, který návrh na přikázání věci nepodával (žalobce) s návrhem nesouhlasí (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010, sp. zn. 4 Nd 418/2009).
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu nevyhověl (věc podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. jinému soudu nepřikázal).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 5. 2019
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu