ECLI:CZ:NS:2019:30.ND.220.2019.1
sp. zn. 30 Nd 220/2019-16
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohumila Dvořáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a Mgr. Tomáše Mottla v právní věci věci žalobkyně ČSAD LOGISTIK Ostrava a.s., identifikační číslo osoby 25829653, se sídlem v Ostravě, Vítkovická 3083/1, zastoupené Mgr. Pavlou Běčákovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Vítkovická 3083/1, proti žalované ARROZ,s.r.o., identifikační číslo osoby 47416084, se sídlem v Bratislavě, Stará Vajnorská 17, Slovenská republika, o zaplacení 827 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 C 288/2018, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 30 C 288/2018, projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě.
Odůvodnění:
Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ostravě dne 18. 12. 2018 se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky ve výši 827 EUR s příslušenstvím. Uvedená částka měla být dle žalobních tvrzení uhrazena žalovanou jako odměna žalobkyni za provedenou přepravu zboží z Prosenic (CZ) do Törökbálintu (HU) na základě smlouvy o přepravě. Žalovaná však svému závazku nedostála a na předžalobní výzvu nereagovala, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud.
Usnesením ze dne 3. 4. 2019, č. j. 30 C 288/2018-11, Okresní soud v Ostravě vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok I) a věc předložil Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu k projednání a rozhodnutí věci (výrok II). Pravomoc českých soudů k rozhodnutí této věci dovodil z čl. 31 odst. 1 písm. b) Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), vyhlášené vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb. (dále jen „Úmluva CMR“), ve spojení s čl. 71 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), neboť dle žalobních tvrzení se místo převzetí zásilky nacházelo v České republice. S ohledem na skutečnost, že Úmluva CMR určuje pouze mezinárodní pravomoc (příslušnost), nikoliv však již místní příslušnost soudů daného státu, a podmínky místní příslušnosti nelze určit ani podle ustanovení §84 až §89a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), shledal, že jsou splněny podmínky k postupu podle §11 odst. 3 o. s. ř.
Podle ustanovení §105 odst. 2 občanského soudního řádu vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek uvedených v ustanovení §11 odst. 3 občanského soudního řádu předloží Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 občanského soudního řádu jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud nemá pochyb, s odkazem na výše uvedené, o nemožnosti určit místní příslušnost soudu v tomto řízení. Rozhodl tedy podle §11 odst. 3 o. s. ř. – přihlížeje též k zásadně hospodárnosti řízení (§6 o. s. ř.) – tak, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Ostravě, u něhož byl podán žalobní návrh a zahájeno řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 4. 6. 2019
JUDr. Bohumil Dvořák
předseda senátu