ECLI:CZ:NS:2019:30.ND.292.2018.1
sp. zn. 30 Nd 292/2018-65
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Bohumila Dvořáka v právní věci žalobkyně L. N., IČO XY, se sídlem v XY, zastoupené Mgr. Františkem Stratilem, advokátem se sídlem v Olomouci, Wellnerova 1215/1, proti žalované MOE Einkaufsservice & Logistik GmbH, se sídlem v Grund 23, 42855 Remscheid, Spolková republika Německo, zastoupené Mgr. Ing. Tomášem Vítkem, advokátem se sídlem v Praze 7, Argentinská 783/18, o zaplacení 32 430 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 12 C 212/2017, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu, takto:
Věc vedenou u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 12 C 212/2017 projedná a rozhodne Okresní soud v Olomouci.
Odůvodnění:
Žalobkyně podala dne 30. 5. 2017 k Okresnímu soudu v Olomouci návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se na žalované domáhá zaplacení částky 32 430 EUR s příslušenstvím (z titulu smluv o přepravě).
Usnesením ze dne 20. 2. 2018, č. j. 12 C 212/2017-38, Okresní soud v Olomouci vyslovil svoji místní nepříslušnost (výrok I) a věc předložil Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu, který věc projedná a rozhodne (výrok II). V odůvodnění tohoto rozhodnutí Okresní soud v Olomouci uvedl, že předchozím usnesením ze dne 27. 7. 2017, č. j. 12 C 212/2017-16, vyslovil svoji místní nepříslušnost a po právní moci tohoto usnesení věc postoupil Okresnímu soudu v Kolíně jako soudu místně příslušnému, neboť ze žaloby vyplývá, že zásilky byly převzaty k přepravě vždy v Kolíně, tedy v obvodu Okresního soudu v Kolíně. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 30. 11. 2017, č. j. 75 Co 316/2017-34, usnesení Okresního soudu v Olomouci ze dne 27. 7. 2017 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení s tím, že v dalším řízení okresní soud za situace, kdy nemůže aplikovat pro určení místní příslušnosti konkrétní pravidla uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), a podmínky místní příslušnosti neupravuje ani vyhláška ministra zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., ze dne 27. 11. 1974, o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), nejprve přezkoumá, zda-li může určit místní příslušnost podle ustanovení občanského soudního řádu a pokud dospěje k závěru, že takto místní příslušnost určit nemůže, bude postupovat podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Okresní soud v Olomouci tedy podle pokynu krajského soudu zkoumal, zda může určit místní příslušnost podle ustanovení §84 až 89a o. s. ř. a zjistil, že podle těchto ustanovení místní příslušnost určit nemůže.
Z obsahu spisu plyne, že žalovaná má sídlo ve Spolkové republice Německo na adrese v záhlaví uvedené. Žalovaná je zahraniční právnickou osobou, která nemá v České republice sídlo, závod ani organizační složku jejího závodu, a dosud také nebyl zjištěn žádný její majetek v České republice.
Podle §11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Věcně a místně příslušným je vždy také soud, jehož příslušnost již není možné podle zákona zkoumat nebo jehož příslušnost byla určena pravomocným rozhodnutím příslušného soudu. Podle odstavce 3 téhož ustanovení jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud uvádí, že v dané věci podmínky místní příslušnosti chybějí, neboť žalovaná, jež je právnickou osobou se sídlem v Německu, nemá obecný soud v České republice, v České republice nemá umístěn závod či organizační složku závodu a není známo, že by měla v České republice majetek. Nejsou splněny ani podmínky pro místní příslušnost na výběr danou či výlučnou. Nejvyšší soud proto – přihlížeje též k zásadně hospodárnosti řízení (§6 o. s. ř.), ve smyslu §11 odst. 3 o. s. ř. určil, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Olomouci, u něhož byl podán návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a zahájeno řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. 3. 2019
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu