ECLI:CZ:NS:2019:30.ND.48.2019.1
sp. zn. 30 Nd 48/2019-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců Mgr. Hynka Zoubka a Mgr. Tomáše Mottla v právní věci oprávněného Jiřího Doležala , IČO: 66028990, se sídlem v Praze 8, Na Slovance 1130/6, zastoupeného JUDr. Denisou Sudolskou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Italská 1219, proti povinnému I. B. , nar. XY, naposledy bytem XY, o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2874/2018, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 o. s. ř., takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2874/2018 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Obvodnímu soudu pro Prahu 5 byla dne 3. 12. 2018 doručena žádost soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov, o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného. Obvodní soud pro Prahu 5 u snesením ze dne 18. 12. 2018, č. j. 14 EXE 2874/2018-14, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude po právní moci usnesení předložena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu.
Důvodem k takovému postupu podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), bylo podle předkládajícího soudu zjištění, že povinný „neprochází CEO, ani evidencí osob podnikajících podle živnostenského zákona“, není ani hlášen k trvalému pobytu podle evidence Cizineckého informačního systému, takže nemá v České republice obecný soud.
Podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle předchozí věty, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle ustanovení §52 odst. 1 exekučního řádu platí, že nestanoví-li exekuční řád jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Je-li Nejvyššímu soudu věc předložena k postupu podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 11/2015).
Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením existenci majetku povinného nezjišťuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012,
sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 4/2013).
Z obsahu spisu vyplývá, že Obvodnímu soudu pro Prahu 5 se nepodařilo zjistit místo pobytu povinného na území České republiky a není v současné době známo, zda, popřípadě kde má povinný majetek. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. v takovém případě určil místně příslušný soud v souladu se shora odkazovanými rozhodnutími podle zásady hospodárnosti tak, že soudem místně příslušným k projednání
a rozhodnutí věci je Obvodní soud pro Prahu 5, k němuž soudní exekutor podal žádost
o pověření a nařízení exekuce a v jehož obvodu měl povinný bydliště v době uzavírání smlouvy, z níž vznikl dluh povinného, který lze vymoci na základě exekučního titulu (rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 26. 9. 2018, č. j. ČTÚ-71 170/2017-638/VIII. Vyř – ŠpM).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. 2. 2019
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu