ECLI:CZ:NS:2019:30.ND.490.2019.1
sp. zn. 30 Nd 490/2019-56
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců Mgr. Víta Bičáka a Mgr. Michaela Nipperta, v právní věci žalobce Office Park Koněvova, a.s., identifikační číslo osoby 28179960, se sídlem v Ostravě, Rudná 2378/100, Zábřeh, zastoupeného Mgr. Ivetou Magnuskovou, advokátkou se sídlem ve Frýdku-Místku, O. Lysohorského 702, proti žalovanému INTUM Company s.r.o., identifikační číslo osoby 03830624, se sídlem v Praze 7, Na Zátorách 613/8, o zaplacení částky 58 477,84 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 4 C 46/2017, o návrhu žalovaného na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti dle §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 4 C 46/2017 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Žalobce se v posuzované věci domáhá po žalovaném zaplacení dlužného nájemného a úhrady souvisejících poskytovaných služeb z titulu smlouvy o nájmu parkovacích stání.
Nejvyššímu soudu byl předložen návrh žalovaného ze dne 5. 11. 2019, aby v posuzované věci bylo rozhodnuto o přikázání věci z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně ve smyslu ust. §12 odst. 2 o. s. ř. Žalovaný v návrhu uvádí, že vedení posuzované věci u Obvodního soudu pro Prahu 7 je pro žalovaného ekonomicky a časově zatěžující, neboť obchodní aktivity a podnikatelské zájmy žalovaného byly přesunuty do Brna. Žalovaný zdůrazňuje, že v posuzovaném řízení vystupuje v pozici subjektu, který řízení sám neinicioval a v řízení se účinně brání, a proto po něm nelze oprávněně požadovat, aby nesl zvýšené náklady posuzovaného řízení související s tím, že faktické sídlo žalovaného se momentálně nachází v Brně, ačkoli formálně je sídlo žalovaného na adrese Praha 7, Na Zátorách 613/8.
Žalobce s návrhem na delegaci vhodnou nesouhlasí a považuje ji za účelovou s cílem oddálit rozhodnutí ve věci tak, aby se vyhnul povinnosti zaplatit žalobci dlužnou žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobce zdůrazňuje, že sídlo žalovaného, zapsané v obchodním rejstříku, se nachází na adrese Praha 7, Na Zátorách 613/8, a proto skutečnost, že faktické sídlo žalovaného se nachází na adrese jiné, by měla jít k tíži žalovaného.
Dle §12 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen „o. s. ř.“), může být věc jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odst. 2). O přikázání věci rozhoduje soud. Který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který má být věc přikázána (odst. 3).
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Obvodní soud pro Prahu 7) a Městskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána, návrh žalovaného na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti podle uvedeného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. 29 Nd 227/2008).
Důvody, kterými žalovaný odůvodnil svůj návrh na delegaci vhodnou (místo přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu. K takovým důvodům lze při rozhodování o delegaci vhodné přihlédnout pouze za situace, kdy by takové rozhodnutí nebylo na úkor dalších účastníků řízení. Pokud by však v nyní posuzované věci bylo rozhodnuto o přikázání věci Městskému soudu v Brně, bylo by to nepříznivé pro žalobce, který s návrhem na delegaci nesouhlasil. Rovněž požadavek na hospodárnější řízení, pokud by bylo konáno u navrhovaného soudu, by v daném případě nebyl splněn s ohledem na skutečnost, že Obvodní soud pro Prahu 7 je s věcí již obeznámen (srov. výše uvedené např. usnesením Nejvyššího soudu ze dne 12. 1. 2010, sp. zn. 4 Nd 418/2009, ze dne 29. 5. 2017, sp. zn. 30 Nd 153/2017, nebo ze dne 15. 8. 2017, sp. zn. 30 Nd 231/2017, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2017, sp. zn. IV. ÚS 3442/17).
Vzhledem k výše uvedenému neshledal Nejvyšší soud důvod pro přikázání věci k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně, návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc dle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. jinému soudu nepřikázal.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 12. 2019
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu