ECLI:CZ:NS:2019:32.CDO.1490.2019.1
sp. zn. 32 Cdo 1490/2019-157
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobkyně AE Enterprise s. r. o. , se sídlem v Praze 10, Harlacherova 3320/6, identifikační číslo osoby 28499824, zastoupené JUDr. Jiřím Voršilkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1535/4, proti žalované Čokoládové Manufaktuře s. r. o. , se sídlem v Teplicích, Zemská 481/35, identifikační číslo osoby 03724476, zastoupené JUDr. Jiřím Rouskem, advokátem se sídlem v Teplicích, Dubská 390/4, o zaplacení částky 554 760 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 27 C 22/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 11. 2018, č. j. 17 Co 37/2018-128, takto:
Vykonatelnost rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 11. 2018, č. j. 17 Co 37/2018-128, se v části prvního výroku, jíž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Teplicích ze dne 2. 8. 2017, č. j. 27 C 22/2017-62, ve věci samé co do úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 552 000 Kč od 1. 9. 2016 do zaplacení a ve výroku o nákladech řízení, a ve výroku druhém o nákladech odvolacího řízení odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném v této věci.
Odůvodnění:
Okresní soud v Teplicích rozsudkem ze dne 2. 8. 2017, č. j. 27 C 22/2017-62, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 555 960 Kč s 0,5% úrokem ročně z částky 262 000 Kč od 17. 3. 2016 do zaplacení a z částky 290 000 Kč od 31. 3. 2016 do zaplacení a s 0,5% úrokem z prodlení denně z částky 552 000 Kč od 1. 9. 2016 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl o povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení žalobkyni ve výši 111 631,73 Kč (výrok II.).
Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a uložil žalované zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů odvolacího řízení částku 28 304,80 Kč (druhý výrok).
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Ač výslovně nevymezila, v jakém rozsahu rozhodnutí napadá, z obsahu dovolání je zřejmé, že brojí pouze proti části potvrzujícího výroku napadeného rozsudku, jíž bylo rozhodnuto o úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 552 000 Kč od 1. 9. 2016 do zaplacení. Dovolatelka současně navrhuje, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Tvrdí, že v případě výkonu tohoto rozhodnutí jí hrozí závažná a nenapravitelná újma v majetkové sféře (druhotná platební neschopnost a úpadek), neboť výše úroku z prodlení ke dni 31. 1. 2019 činí 2 880 460 Kč.
Podle ustanovení §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
V usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016 (jež je veřejnosti dostupné na http://www.nsoud.cz ), dovolací soud shrnul, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu ustanovení §243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné, přípustné subjektivně a může být přípustné i objektivně,
2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).
V předložené věci dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování dovolacího řízení. Podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze zahájit exekuci.
Závažnost újmy, která dovolatelce hrozí na jejích právech neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí , se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatelky. Z obsahu spisu je zřejmé, že dovolatelce případným výkonem rozhodnutí (v dovoláním napadené části včetně závislých výroků o nákladech řízení) hrozí závažná újma na jejích právech, a to s ohledem na výši přiznaného nároku, neboť ztráta uvedené částky by v jejích poměrech významně zasáhla do provozování podnikatelské činnosti a byla by způsobilá tuto ohrozit.
O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.). Podle obsahu spisu nelze vyloučit, že dovolání bude úspěšné.
Odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu se nedotkne právních poměrů třetích osob.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že se vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu v části, kterou bylo rozhodnuto o úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 552 000 Kč od 1. 9. 2016 do zaplacení a o nákladech řízení, odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 7. 2019
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu