ECLI:CZ:NS:2019:32.CDO.3110.2019.1
sp. zn. 32 Cdo 3110/2019-77
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně České spořitelny, a. s. , se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45244782, zastoupené JUDr. Petrem Pečeným, advokátem se sídlem v Praze 1, Purkyňova 74/2, proti žalovenému L. J. , narozenému XY, zemřelému dne 8. 4. 2019, naposledy bytem XY, o zaplacení částky 55 896,31 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 27 C 246/2014, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2015, č. j. 51 Co 390/2014-39, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o. s. ř.):
Okresní soud v Karviné rozsudkem ze dne 10. 9. 2014, č. j. 27 C 246/2014-20, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 74 189,03 Kč s úrokem z prodlení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok pod bodem I), a rozhodl o nákladech řízení (výrok pod bodem II).
K odvolání žalovaného, které směřovalo toliko proti té části výroku pod bodem I, jíž soud prvního stupně rozhodl o lhůtě k plnění, Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně změnil v napadené části tak, že povinnost žalovaného k zaplacení přisouzených částek stanovil ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně pod ztrátou výhody splátek. Současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dne 16. 3. 2015 dovolání.
Nejvyšší soud usnesením ze dne 4. 8. 2015, č. j. 32 Cdo 2315/2015-51, účastníky řízení vyrozuměl o tom, že usnesením ze dne 3. 6. 2015, č. j. KSOS 25 INS XY, zveřejněným v insolvenčním rejstříku dne 3. 6. 2015 v 8:43 hodin, Krajský soud v Ostravě jako insolvenční soud zjistil úpadek žalovaného a že okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku bylo dovolací řízení přerušeno. Zároveň je poučil o tom, že po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku, nelze v řízení pokračovat a o tom, že dojde-li k prohlášení konkursu na majetek žalovaného, bude v řízení v této věci pokračováno, jen jestliže o tom rozhodne na návrh insolvenčního správce žalovaného nebo na návrh žalobkyně insolvenční soud; jinak řízení zůstane přerušeno až do skončení insolvenčního řízení.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 6. 5. 2019, č. j. KSOS 25 INS XY, insolvenční řízení vůči žalovanému zastavil podle §104 odst. 1 věty první o. s. ř. Rozhodnutí odůvodnil tím, že z přípisu insolvenční správkyně, z úmrtního listu a z Centrální evidence obyvatel zjistil, že žalovaný dne 8. 4. 2019 zemřel, čímž ve smyslu §19 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) pozbyl způsobilost být účastníkem řízení.
Okresní soud v Karviné usnesením ze dne 8. 7. 2019, č. j. 36 D 989/2019-19 (Nd 152/2019), které nabylo právní moci téhož dne, řízení o pozůstalosti žalovaného podle §154 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, zastavil s tím, že zůstavitel zanechal majetek nepatrné hodnoty, který se vydává obstaravatelce pohřbu.
Dne 10. 9. 2019 byl spis soudem prvního stupně předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání žalovaného s poznámkou, že žalovaný dne 8. 4. 2019 zemřel.
Protože insolvenční řízení skončilo, bylo možno v dovolacím řízení pokračovat.
Z ustanovení §103 a §104 odst. 1 věty první ve spojení s §243b o. s. ř. vyplývá, že v dovolacím řízení přihlíží dovolací soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení); jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, dovolací řízení zastaví.
Podle §107 o. s. ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat (odstavec 1 věta první). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří vstoupili do práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 2). Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví (odstavec 5).
Podle §19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.
Podle §23 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, člověk má právní osobnost od narození až do smrti.
Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaný ztratil způsobilost být účastníkem řízení a povaha věci neumožňuje v dovolacím řízení pokračovat; není-li tu dědiců zemřelého žalovaného, kteří by vstoupili do povinnosti, o niž v řízení jde, není zde žádný jeho procesní nástupce ve smyslu §107 odst. 2 o. s. ř.
Nejvyšší soud proto dovolací řízení podle ustanovení §243b ve spojení s §107 odst. 5 o. s. ř. zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. 10. 2019
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu