ECLI:CZ:NS:2019:32.CDO.3237.2019.2
sp. zn. 32 Cdo 3237/2019-180
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobců a) ROZKVĚT, stavební bytové družstvo , se sídlem v Jihlavě, Havlíčkova 44, identifikační číslo osoby 00049239, b) M. T. , narozeného XY, bytem XY, c) I. P. , narozené XY, bytem XY, d) G. K. , narozené XY, bytem XY, e) D. H. , narozeného XY, bytem XY, f) R. L. , narozeného XY, bytem XY, g) obce Cejle , se sídlem Cejle 100, identifikační číslo osoby 00488615, všech zastoupených Mgr. Jaroslavem Homolkou, advokátem se sídlem v Jihlavě, Palackého 5001/1, proti žalované Česká republice – Státnímu pozemkovému úřadu , se sídlem v Praze 3 - Žižkově, Husinecká 1024/11a, identifikační číslo osoby 01312774, jednající prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2 – Novém městě, Rašínovo nábřeží 390/42, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 22 C 20/2017, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 30. 4. 2019, č. j. 72 Co 13/2019-153, takto:
Právní moc rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky v Jihlavě ze dne 30. 4. 2019, č. j. 72 Co 13/2019-153, v měnícím výroku o věci samé se odkládá do právní moci rozhodnutí o dovolání podaném žalovanou proti uvedenému rozsudku.
Odůvodnění:
Okresní soud v Jihlavě rozsudkem ze dne 29. 5. 2018, č. j. 22 C 20/2017-54, zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle žalované na uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku parc. č. XY v obci XY, k. ú. XY, a pozemků parc. č. st. XY a parc. č. XY v obci a k. ú. XY do vlastnictví tehdejších žalobců a rozhodl o náhradě nákladů soudního řízení.
Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku o věci samé tak, že nahradil projev vůle žalované s uzavřením smlouvy tam uvedeného znění ohledně pozemku parc. č. st. XY v obci a k. ú. XY ve vztahu k žalobcům c), d) a e) [první výrok], potvrdil jej v té části výroku o věci samé, pokud jím byla zamítnuta žaloba žalobkyně g) ohledně pozemků parc. č. st. XY a parc. č. XY v obci a k. ú. XY, a v části výroku o náhradě nákladů řízení, pokud upravuje právo na náhradu nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní g) a žalovanou, [druhý výrok], ve zbývajícím rozsahu rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení [třetí výrok] a rozhodl, že žalované se právo na náhradu nákladů odvolacího řízení vůči žalobkyni g) nepřiznává [čtvrtý výrok].
Rozsudek odvolacího soudu v jeho prvním (měnícím) výroku napadla žalovaná včasným dovoláním, spojeným s návrhem na odklad právní moci. Dovolatelka tvrdí, že nabytím právní moci rozhodnutí je závažně ohrožena na svém vlastnickém právu, neboť kdyby došlo k zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí ve prospěch žalobců, nemohl by být právní stav obnoven pouhým zrušením napadeného rozhodnutí, nýbrž žalovaná by se musela domáhat vydání věci, a to případně i proti třetím osobám, pokud by na ně vlastnického právo bylo dále převedeno, a nezbylo by, než vyvolat další soudní spor k ochraně jejího práva, s čímž by se pojily další zbytečné náklady a zejména by se prodlužovalo období právní nejistoty všech dotčených osob.
Žádný z žalobců se k návrhu žalované na odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu nevyjádřil.
Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se uplatní pro dovolací řízení - v souladu s bodem 1 článku II části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též jen „o. s. ř.“).
Podle §243 písm. b) o. s. ř. může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Dovolací soud vzal v úvahu, že pravomocné soudní rozhodnutí je vkladovou listinou ve smyslu §15 odst. 1 písm. a) a §17 odst. 2, 4 a 5 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), a že stav zápisu v katastru nemovitostí, který by po povolení vkladu umožnil žalobcům s předmětnou nemovitostí volně nakládat, by se závažným způsobem mohl dotknout poměrů žalované, která se v dovolacím řízení domáhá, aby sporná nemovitost zůstala v jejím vlastnictví. Právní vztahy týkající se předmětného pozemku by měly i vzhledem k principu materiální publicity zápisů provedených v katastru nemovitostí zůstat do doby rozhodnutí o dovolání v této věci z pohledu stavu zápisu v katastru nemovitostí nezměněny (srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2331/2019, dostupné na www.nsoud.cz ). Zároveň platí, že odklad právní moci napadeného rozhodnutí se nedotkne právních vztahů jiných osob, než ostatních účastníků řízení (žalobců).
Nejvyšší soud proto (aniž by tím jakkoli předjímal rozhodnutí o dovolání ve věci samé) návrhu žalované na odklad právní moci napadeného rozhodnutí odvolacího soudu vyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 10. 2019
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu