ECLI:CZ:NS:2019:32.ND.170.2019.1
sp. zn. 32 Nd 170/2019-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a Mgr. Jiřího Němce v exekuční věci oprávněné O2 Czech Republic a. s. , se sídlem v Praze 4, Za Brumlovkou 266/2, identifikační číslo osoby 60193336, proti povinnému A. K. , narozenému XY, naposledy bytem XY, toho času neznámého pobytu, o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 66 EXE 212/2019, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 66 EXE 212/2019 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Dne 16. 1. 2019 byl soudní exekutorce Mgr. Lence Černoškové, se sídlem v Prostějově, Dolní 71, doručen exekuční návrh oprávněné k vymožení její peněžité pohledávky za povinným ve výši 3 768,45 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu ze dne 17. 4. 2018, č. j. ČTÚ-65 721/2017-631/VIII.vyř.-ZvM. Dne 25. 1. 2019 požádala jmenovaná soudní exekutorka Obvodní soud pro Prahu 5 o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 4. 3. 2019, č. j. 66 EXE 212/2019-15, vyslovil svou místní nepříslušnost ve věci s tím, že po doručení usnesení oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. Obvodní soud pro Prahu 5 dospěl k závěru, že v dané věci chybějí podmínky pro určení místně příslušného soudu ve smyslu ustanovení §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Z ustanovení §28 exekučního řádu vyplývá, že exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.
Podle ustanovení §35 exekučního řádu se exekuční řízení zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle §43a (odstavec 3).
Podle ustanovení §45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle ustanovení §105 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), které se použije i pro exekuční řízení (§52 odst. 1 exekučního řádu), vysloví-li soud, že není místně příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Ze spisu se podává, že povinný je státním příslušníkem Republiky Kazachstán a nemá v České republice trvalý pobyt. V době od 5. 9. 2013 do 29. 2. 2016 měl v České republice povolen dlouhodobý pobyt za účelem studia a měl uvedenou adresu XY, v současné době však není v evidencích cizineckého informačního systému hlášen k pobytu.
Poněvadž povinný nemá evidované místo pobytu v České republice, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V projednávané věci tak byly splněny podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu v souladu s ustanovením §11 odst. 3 o. s. ř., neboť jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a podmínky místní příslušnosti zde chybějí nebo je nelze zjistit.
Nejvyšší soud proto rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, tak, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Obvodní soud pro Prahu 5.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 5. 2019
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu