ECLI:CZ:NS:2019:32.ND.228.2019.1
sp. zn. 32 Nd 228/2019-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Pavla Příhody a Mgr. Jiřího Němce v exekuční věci oprávněné České republiky - Obvodního soudu pro Prahu 5 , se sídlem v Praze 2, Legerova 1877/7, identifikační číslo osoby 00024422, proti povinnému P. J. , narozenému XY, naposledy bytem XY, toho času neznámého pobytu, o žádosti o pověření a nařízení exekuce pro 7 475 Kč a 10 010 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 183/2019, o určení místní příslušnosti soudu, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 EXE 183/2019 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Dne 14. 2. 2019 byl Mgr. Janu Škarpovi, soudnímu exekutorovi Exekutorského úřadu Praha 4, se sídlem v Praze 4, Šátalská 469/1, doručen exekuční návrh oprávněné k vymožení jejích peněžitých pohledávek za povinným ve výši 7 475 Kč a 10 010 Kč a nákladů exekuce. Dne 15. 2. 2019 požádal jmenovaný soudní exekutor Obvodní soud pro Prahu 5 o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného.
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 12. 3. 2019, č. j. 36 EXE 183/2019-14, vyslovil svou místní nepříslušnost ve věci s tím, že po právní moci usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne.
Z ustanovení §28 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.
Podle ustanovení §35 exekučního řádu se exekuční řízení zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle §43a (odstavec 3).
Podle ustanovení §45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle ustanovení §105 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), které se použije i pro exekuční řízení (§52 odst. 1 exekučního řádu), vysloví-li soud, že není místně příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Ze spisu se podává, že povinný je občanem Slovenské republiky a že nemá místo trvalého pobytu na území České republiky a podle potvrzení Ministerstva vnitra - odboru azylové a migrační politiky ze dne 5. 3. 2019, č. j. MV-34824-2/OAM-2019, ani místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince.
Poněvadž povinný nemá evidované místo pobytu v České republice a není známo, kde se zdržuje, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Skutečnost, zda povinný má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V projednávané věci tak byly splněny podmínky pro předložení věci Nejvyššímu soudu v souladu s ustanovením §11 odst. 3 o. s. ř., neboť jde o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), a podmínky místní příslušnosti zde chybějí nebo je nelze zjistit.
Nejvyšší soud proto rozhodl podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, že věc projedná a rozhodne soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Obvodní soud pro Prahu 5.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 6. 2019
JUDr. Hana Gajdzioková
předsedkyně senátu