ECLI:CZ:NS:2019:32.ND.348.2019.1
sp. zn. 32 Nd 348/2019-188
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Miroslava Galluse ve věci oprávněné J. F. , narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Bc. Vladimírem Volným, advokátem se sídlem v Domažlicích, Paroubkova 228, proti povinné AB 4 B. V. , se sídlem v Amsterodamu, Strawinskylaan 933, WTC TWr B, 1077XX, Nizozemské království, registrační číslo 34186049, zastoupené Mgr. Vladimírem Šteklem, advokátem se sídlem v Brně, Štěpánská 317/3, o žádosti o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 72 EXE 3189/2016, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 72 EXE 3189/2016 podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 4.
Odůvodnění:
Soudní exekutor Mgr. Ing. Jiří Prošek, se sídlem v Plzni, Dominikánská 13/8, PSČ 301 00, podal dne 21. 9. 2016 u Obvodního soudu pro Prahu 4 žádost o pověření provedením exekuce podle vykonatelného usnesení Okresního soudu v Domažlicích ze dne 7. 4. 2016, č. j. 7 EXE 3961/2012-83.
Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením ze dne 21. 1. 2019, č. j. 72 EXE 3189/2016-147, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že věc bude předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Konstatoval, že oprávněná v exekučním návrhu označila majetek povinné na území České republiky tak, že povinná by měla mít vedeny bankovní účty u peněžního ústavu Air Bank a. s., se sídlem v Praze 11 – Chodově, Hráského 2231/25, PSČ 148 00, identifikační číslo osoby 29045371, z čehož dovodila místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 4, a dodala, že povinná je navíc ovládanou společností, když ji vlastní výše uvedená Air Bank a. s., která sama vlastní v České republice majetek. Povinná podala dne 11. 11. 2016 návrh na zastavení exekuce, ve kterém vznesla námitku místní nepříslušnosti soudu s odůvodněním, že tvrzení oprávněné o jejím majetku nejsou pravdivá. Soudní exekutor soudu sdělil, že při určování místní příslušnosti postupoval podle tvrzení oprávněné ohledně majetku povinné na území České republiky, a upozornil, že před vydáním pověření není oprávněn zjišťovat majetek dlužníka. Dotazem na Air Bank a. s. soud zjistil, že tato banka pro povinnou nevede žádné účty.
Městský soud v Praze k odvolání oprávněné usnesením ze dne 7. 6. 2019, č. j. 12 Co 73/2019-167, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil. S ohledem na skutečnost, že povinná má sídlo v Nizozemském království, aplikoval nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a konstatoval, že pravomoc českých soudů v posuzované věci se řídí jeho článkem 24 bodem 5, podle kterého je dána výlučná příslušnost exekučních soudů toho členského státu, na jehož území má být exekuce provedena. Uvedl, že základní pravidlo pro stanovení místní příslušnosti soudního exekutora je obsaženo v §45 odst. 2 exekučního řádu, podle nějž je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li právnickou osobou, sídlo. Nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 7. 2007, sp. zn. 22 Nd 192/2007 (které je, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, dostupné na jeho webových stránkách), vysvětlil, že v případě, že citované ustanovení neobsahuje dostatečná kritéria pro posouzení místní příslušnosti, použijí se přiměřené ustanovení občanského soudního řádu , konkrétně postup podle §11 odst. 3. Na základě toho odvolací soud usoudil, že soud prvního stupně postupoval správně, neboť nejprve je třeba zjistit, zda povinná má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, což vyjde najevo, jak uzavřel Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce; exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením existenci majetku povinného nezjišťuje. Z tohoto důvodu odvolací soud shledal nedůvodnými odvolací námitky oprávněné ohledně bankovních ústavů, u nichž má údajně povinná své bankovní účty. Uzavřel, že nemá-li povinná sídlo v České republice, nelze určit místní příslušnost soudu podle §45 odst. 2 exekučního řádu a ve spojení s §52 odst. 1 exekučního řádu je třeba postupovat podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu a věc za účelem určení soudu, který věc projedná a rozhodne, předložit Nejvyššímu soudu.
Podle §35 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), se exekuční řízení zahajuje na návrh (odstavec 1). Exekuční řízení je zahájeno dnem, kdy exekuční návrh došel exekutorovi (odstavec 2). Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle §43a (odstavec 3).
Podle §45 exekučního řádu věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud (odstavec 1). Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek (odstavec 2).
Podle §52 odst. 1 exekučního řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.
Podle §252 odst. 2, část věty před středníkem občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Nejvyšší soud vyložil v usnesení velkého senátu svého občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž je oprávněn zkoumat, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci.
Protože povinná nemá na území České republiky sídlo, byl by místně příslušným k projednání a rozhodnutí v této věci soud, v jehož obvodu má povinná majetek. Skutečnost, zda povinná má na území České republiky majetek, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, případně vyjde najevo až činností soudem pověřeného exekutora v rámci provádění exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V posuzovaném případě jsou tedy splněny předpoklady pro to, aby Nejvyšší soud vydal rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř.
Nejvyšší soud s přihlédnutím k zásadě hospodárnosti řízení určil jako místně příslušný ten soud, u něhož bylo řízení zahájeno, tj. Obvodní soud pro Prahu 4.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 12. 9. 2019
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu