ECLI:CZ:NS:2019:32.ND.54.2019.1
sp. zn. 32 Nd 54/2019-301
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně STOVENAR a. s. , se sídlem v Brně, Mečová 358/8, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 29033128, proti žalované Glory Daze Associated S. A. , se sídlem 33 Porter Road, P.O.Box 3169 PMB 103, Road Town, Tortola, Britské Panenské ostrovy, reg. č. 584444, zastoupené Mgr. Karlem Somolem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Karlovo nám. 671/24, o určení neexistence zástavního práva k nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 8 C 20/2018, o návrhu žalobkyně na přikázání věci Městskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 8 C 20/2018 se nepřikazuje Městskému soudu v Brně.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou u Krajského soudu v Praze proti žalovaným Metropolitnímu spořitelnímu družstvu v likvidaci a jeho insolvenčnímu správci Mgr. Ing. Ivo Halovi domáhala určení, že zástavní právo k nemovitostem uvedeným v přiloženém výpisu z katastru nemovitostí na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem, uzavřené dne 1. 11. 2012 mezi žalobkyní jako zástavcem a Metropolitním spořitelním družstvem v likvidaci jako zástavním věřitelem k zajištění pohledávek Metropolitního spořitelního družstva za společností Matake Invest s. r. o., nikdy neexistovalo, neboť smlouvy, na jejichž základě mělo být zřízeno, jsou neplatné.
Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 11. 2014, č. j. 5 Cmo 437/2014-25, které nabylo právní moci dne 12. 12. 2014, bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí této věci jsou příslušné okresní soudy, a věc byla postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako obecnému soudu tehdejších žalovaných.
Usnesením Obvodního soud pro Prahu 2 ze dne 28. 3. 2017, č. j. 22 C 301/2014-155, které nabylo právní moci dne 6. 4. 2017, byla k samostatnému projednání vyloučena žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala určení neexistence zástavního práva k pozemkům zapsaným na listu vlastnictví č. XY pro obec a katastrální území XY. Usnesením ze dne 21. 8. 2017, č. j. 22 C 301/2014-156, které nabylo právní moci dne 3. 1. 2018, pak Obvodní soud pro Prahu 2 vyslovil svou místní nepříslušnost v této věci a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu v Benešově.
Okresní soud v Benešově rozhodl usnesením ze dne 10. 4. 2018, č. j. 8 C 20/2018-202, které nabylo právní moci dne 10. 5. 2018, že na místo žalovaných vstupuje nabyvatel práva společnost AB-CREDIT a. s., identifikační číslo osoby 40522610, a usnesením ze dne 28. 6. 2018, č. j. 8 C 20/2018-279, jež nabylo právní moci dne 18. 7. 2018, bylo rozhodnuto, že na místo společnosti AB-CREDIT a. s. nastupuje v záhlaví označená žalovaná.
Podáním datovaným dnem 16. 1. 2019 a doručeným Okresnímu soudu v Benešově dne 17. 1. 2019 žalobkyně navrhla, aby věc byla přikázána Městskému soudu v Brně. Uvádí, že žalobkyně je součástí britského koncernu C.M.B., na podzim roku 2015 došlo k přesunu podnikatelských aktivit tohoto koncernu do města Brna a ke změně sídel jednotlivých koncernových společností na adresu Brno, Mečová 358/8. Kromě toho nemovitosti, jichž se řízení o určení neexistence zástavního práva týká, tvoří součást majetkové podstaty společnosti Matake Invest s. r. o., s níž bylo na podzim roku 2015 zahájeno insolvenční řízení, jež je vedeno u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 28 INS XY, je proto vhodné, aby i tato věc byla projednána soudem v obvodu města Brna.
Žalovaná vyjádřila nesouhlas s navrženou delegací. Návrh má za účelový, vedený záměrem oddálit rozhodnutí ve věci, a uvedené důvody považuje z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení za nedostatečně závažné.
Podle ustanovení §12 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) může být přikázána věc jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Benešově, u nějž je věc vedena, a Městskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení §12 odst. 2 o. s. ř. splněny.
Delegace vhodná je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je základní zásadou a že případná delegace věci jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a nález Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2009, sp. zn. III. ÚS 529/08, uveřejněný pod číslem 55/2009 tamtéž).
Žalobkyní uváděné důvody Nejvyšší soud nepovažuje za natolik závažné, aby byly způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy. Okolnost, že žalobkyně nemá sídlo v obvodu Okresního soudu v Benešově a že u jiného soudu je vedeno insolvenční řízení na majetek společnosti, jejíž závazky měly být sporným zástavním právem zajištěny, jako postačující důvod pro přikázání věci jinému soudu neobstojí. Za této situace nelze usuzovat, že by bylo hospodárnější a rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem.
Nejvyšší soud proto návrhu žalobkyně na přikázání věci Městskému soudu v Brně nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. 2. 2019
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu