ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.1001.2019.1
sp. zn. 33 Cdo 1001/2019-180
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně Real - servis CZ s.r.o. , se sídlem v Příbrami VI - Březové Hory, Husova 935 (identifikační číslo 274 52 158), zastoupené JUDr. Antonínem Janákem, advokátem se sídlem v Příbrami I, náměstí T. G. Masaryka 142, proti žalovanému R. Š. , bytem XY, zastoupenému JUDr. Josefem Vrabcem, advokátem se sídlem v Dobřichovicích, Jiráskova 378, o 69.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 31 C 307/2016, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2018, č.j. 20 Co 254/2018-161, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.033,60 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Antonína Janáka, advokáta.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 10. 5. 2018, č.j. 31 C 307/2016-142, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 69.000 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 20. 12. 2015 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení 38.685,20 Kč. Soud prvního stupně shledal žalobou uplatněný nárok na sjednanou provizi po právu, neboť žalobkyně splnila závazek z ústní formou uzavřené zprostředkovatelské smlouvy vyhledat potencionálního kupce nemovitostí právního předchůdce žalovaného (§2445 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“).
Rozsudkem ze dne 25. 10. 2018, č.j. 20 Co 254/2018-161, Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žalovaného zavázal k náhradě nákladů odvolacího řízení (10.067,20 Kč). Podle odvolacího soudu nebylo prokázáno uzavření zprostředkovatelské smlouvy ve smyslu §2445 odst. 2 o. z., „tedy že bylo ujednáno zaplacení provize zprostředkovateli jen za zprostředkování příležitosti k uzavření smlouvy, i když smlouva jeho přičiněním uzavřena nebyla.“ Uzavřel, že žalobkyně má nárok na žalovanou částku nikoliv z titulu provize, ale z titulu bezdůvodného obohacení právního předchůdce žalovaného „vykonanou zprostředkovatelskou činností“ (§2991 odst. 1, 2 o. z.).
Dovolání, kterým žalovaný napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a/ a b/ a §229 odst. 3.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Odvolací soud převzal skutkové zjištění soudu prvního stupně v tom rozsahu, že žalobkyně prováděla ve prospěch právního předchůdce žalovaného J. Š., zemřelého 29. 3. 2017, a na jeho žádost zprostředkovatelskou činnost směřující k uzavření kupní smlouvy, v průběhu let 2014 a 2015 inzerovala předmětné věci nemovité k prodeji na portálu realitních kanceláří za kupní cenu 2.300.000 Kč, jednala se zájemci o koupi, sjednávala a realizovala prohlídky nemovitostí a 15. 9. 2015 uzavřela rezervační smlouvu s potencionálním nabyvatelem J. T., o čemž právního předchůdce žalovaného, který však nemovitosti prodal jiné osobě, informovala.
Námitky žalovaného uplatněné v dovolání nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, na nichž je založen zpochybňovaný právní závěr, že jeho právní předchůdce získal plněním bez právního důvodu majetkový prospěch, protože v jeho majetkové sféře nedošlo k úbytku, jenž by za běžných okolností nastal (§2991 odst. 1, 2 o. z.). Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o.s.ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z kterého vyšel odvolací soud. Ten rozhodl na základě zjištění, že žalobkyně na žádost právního předchůdce žalovaného vykonala zprostředkovatelskou činnost za účelem realizace převodu vlastnictví předmětných nemovitostí, zatímco žalovaný oproti tomu prosazuje, že jeho právní předchůdce si zajistil kupce sám „bez jakéhokoli přičinění realitního makléře.“ V dovolacím řízení nelze úspěšně napadnout skutková zjištění, z nichž při právním posouzení věci vycházel odvolací soud. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem, který byl podkladem pro právní posouzení věci. Lze shrnout, že žalovaný se předloženou argumentací domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem a jeho právní námitky, byť je podpořil odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu, jsou z tohoto důvodu bezcenné.
Nad rámec shora řečeného je třeba uvést, že při určení peněžité náhrady ve výši obvyklé ceny za bezdůvodné obohacení spočívající ve výkonech zprostředkovatelské činnosti odvolací soud postupoval ve shodě s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 5. 12. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1036/2012, jehož závěry jsou aplikovatelné i v poměrech občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014.
Nepředložil-li dovolatel k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 30. 9. 2019
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu