ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.1119.2019.1
sp. zn. 33 Cdo 1119/2019-180
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně Mgr. Zuzany Polohové , místem podnikání v Ostravě, Hrušovská 2384/7 (identifikační číslo osoby 871 41 906), zastoupené Mgr. Bc. Jaroslavem Luxem, advokátem se sídlem v Ostravě, Poděbradova 1243/7, proti žalované Š. Č. , bytem XY, zastoupené Mgr. Romanem Hanzelkou, advokátem se sídlem v Kopřivnici, Štefánikova 58/31, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované L. S. , bytem XY, zastoupeného JUDr. Petrem Hamplem, Ph.D., advokátem se sídlem v Ostravě, Nivnická 388/12, o 43.934 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 17 C 11/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 10. 2018, č.j. 8 Co 254/2018-160, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.160 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám Mgr. Romana Hanzelky, advokáta.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.160 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Petra Hampla, Ph.D., advokáta.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeném rozhodnutí krajský soud změnil rozsudek Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 28. 3. 2018, č.j. 17 C 11/2017-115 tak, že zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 43.934 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení); současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Podle §240 odst. 1, věty první, o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle §240 odst. 2 o.s.ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.
Podle §57 odst. 2, věty první a druhé, o.s.ř. lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Rozhodnutí odvolacího soudu bylo právnímu zástupci žalobkyně doručeno do datové schránky 25. 11. 2018. Posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání byl pátek 25. 1. 2019. Dovolání žalobkyně došlo do datové schránky soudu prvního stupně v pondělí 28. 1. 2019. Dovolání tak bylo podáno po marném uplynutí zákonné (prekluzivní) lhůty.
Nejvyšší soud dovolání podle §243c odst. 3 a §218a o.s.ř. jako opožděné odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Nesplní-li žalobkyně dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou žalovaná i vedlejší účastník podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 4. 2019
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu