ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.1446.2019.1
sp. zn. 33 Cdo 1446/2019-600
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně K. H. , bytem XY, zastoupené JUDr. Hanou Vodolánovou Vopálenskou, advokátkou se sídlem v Chebu, Obrněné brigády 20/20, proti žalované K. F. , bytem XY, zastoupené Mgr. Bc. Rudolfem Vinšem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Západní 1448/16, o 126.638 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 14 C 108/2014, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 12. 2018, č.j. 11 Co 178/2018-567, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku, takto:
Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 12. 2018, č.j. 11 Co 178/2018-567, se zamítá .
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 21. 2. 2018, č.j. 14 C 108/2014-475, kterým Okresní soud v Chebu zamítl žalobu, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 126.638 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 4. 2014 do zaplacení; současně změnil nákladové výroky tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení před soudem prvního stupně v částce 160.770 Kč ve lhůtě do 12 měsíců od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované, a že žalobkyně je povinna zaplatit na nákladech státu 16.273 Kč ve lhůtě dvou měsíců od právní moci rozsudku na účet České republiky - Okresního soudu v Chebu. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud tak, že žalobkyni uložil zaplatit žalované 17.568 Kč do 12 měsíců od právní moci rozsudku k rukám jejího právního zástupce.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, ve kterém navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí, jakož i rozhodnutí soudu prvního stupně, a aby vrátil věc k dalšímu projednání Okresnímu soudu v Chebu. Součástí dovolání byl návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, a to pouze v části týkající se nákladových výroků.
Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 3/ . Z obsahu dovolání se reálná hrozba závažné újmy žalobkyně, k níž by mělo dojít zaplacením náhrady nákladů řízení, nepodává. Závažnost újmy se poměřuje možným dopadem výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatelky, a to i se zřetelem k rozsahu jejího majetku a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 78/2016). Dovolatelka neuvádí své aktuální majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí, a její aktuální majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost o odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 6. 2019
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu