ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.1512.2019.1
sp. zn. 33 Cdo 1512/2019-130
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové v právní věci žalobce J. M. , bytem v XY, zastoupeného Milanem Bláhou, advokátem se sídlem v Praze 9, Lánská 65/8, proti žalované UNIFER s. r. l. , se sídlem Via Maestri del Lavoro 1, 410 34 Modena, Italská republika, zastoupené JUDr. Janem Šafrou, LL.M., advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 1082/8, o zaplacení částky 20.553 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 22 C 240/2017, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky Liberec ze dne 15. 11. 2018, č. j. 30 Co 211/2018-103, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 25. 9. 2017 se žalobce po žalované domáhá zaplacení 20.553 EUR s příslušenstvím.
Okresní soud v Liberci (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 18. 7. 2018, č. j. 22 C 240/2017-95, přerušil podle §109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. řízení do právní moci rozhodnutí Nejvyššího soudu o pravomoci soudů České republiky ve věci vedené u Okresního soudu v Liberci sp. zn. 26 C 320/2015, v níž je žalobcem uplatňován nárok ze stejného titulu jako v nyní souzené věci; v obou řízeních se přitom jako předběžná řeší otázka pravomoci soudů České republiky.
Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci usnesením ze dne 15. 11. 2018, č. j. 30 Co 211/2018-103, změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se řízení nepřerušuje. Uzavřel, že v případě sporu ze smlouvy o zprostředkování, v situaci, kdy smluvní strany neuzavřely prorogační doložku, žalovanou je italská obchodní společnost a smlouva o obchodním zastoupení byla uzavřena podle italského práva, místem plnění bylo výlučně území České republiky (odměna za zprostředkovatelskou činnost na území Slovenska, Polska ani Ruska není předmětem žaloby), je dána mezinárodní příslušnost českých soudů k projednání a rozhodnutí sporu podle čl. 7 nařízení Brusel I bis. Přerušení řízení se tak v této věci nejeví účelným.
Proti tomuto usnesení podala žalovaná dovolání.
Nejvyšší soud v řízení o dovolání žalované ve věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 26 C 320/2015, usnesením ze dne 27. 3. 2019, č. j. 30 Cdo 1275/2018-231, odmítl dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočky v Liberci ze dne 19. 10. 2017, č. j. 29 Co 168/2017-114, (tj. v řízení, které bylo příčinou přerušení řízení).
Dovolání žalované se tudíž stalo bezpředmětným v důsledku okolností nastalých po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí krajského soudu (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku, srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Nejvyšší soud proto její dovolání podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť tímto rozhodnutím se řízení nekončí (§243b ve spojení s §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 7. 2019
JUDr. Václav Duda
předseda senátu